Don Carlos: Po operaci mozku následník trůnu zešílel. Odstranil ho vlastní otec

Karel Španělský trpěl závažnou duševní nemocí.

Karel Španělský trpěl závažnou duševní nemocí.

Foto: Profimedia.CZ

Učit se nechtěl, ale celou duší prahl po moci. Odmalička týral zvířata a jakmile dospěl, začal si svůj vztek vylévat i na lidech. Ačkoli byl Karel Španělský (1545-1568) přímým nástupcem trůnu, jeho otec si včas uvědomil, že by jeho vláda připomínala běsnění císaře Nera.

Španělský král Filip II. a jeho manželka Marie Portugalská měli společné prarodiče, a byli tedy velmi blízkými příbuznými. Dědičné choroby fyzického i mentálního charakteru nebyly v jejich rodu ničím neobvyklým. Jejich jediný syn Karel na to ošklivě doplatil.

Marie zemřela krátce po porodu a Karla se ujaly rozmazlující tety. Piplaly ho, a zřejmě ho i litovaly, protože chlapec trpěl různými neduhy a kulhal. Postupem času se ukázalo, že na tom není moc dobře ani po intelektuální stránce - učení mu nešlo a ani ho nezajímalo. Zato se neustále vyptával otce, kdy už mu bude konečně svěřena nějaká významná funkce.

Na to ale Filip II. nijak nespěchal. Ačkoli Karla v roce 1560 uznal právoplatným dědicem trůnu, děsily ho jeho záchvaty vzteku. Navíc existovala znepokojivá svědectví, podle nichž "don Carlos" nacházel potěšení v týrání zvířat. Benátský vyslanec Hieronymo Soranzo o něm napsal, že je "odporný a zvrácený, opéká si zvířata zaživa a jednoho ševce nutil sníst boty, se kterými nebyl spokojen".

Vražda krásné Inés de Castro

Láskou posedlý král Petr I.: Na trůně sedával se svou dva roky mrtvou milenkou

Krále Filipa II. stál nevyvedený syn spoustu nervů. Netušil například, jak má Karla vyvázat ze zásnub s dcerou francouzského krále Jindřicha II. Alžbětou. Správně vytušil, že Karel byl pro manželský svazek zcela nezpůsobilý. Diplomatickou krizi nakonec vyřešil tím, že se s Alžbětou oženil sám.

Když na něj syn naléhal, aby ho konečně zapojil do vlády nad zemí, král mu šalamounsky přidělil pozice ve dvou významných orgánech: v Radě Kastilské a v Radě Aragonské. To však Karla ještě víc rozlítilo, protože si svou kariéru představoval trochu jinak, než že bude celý den sedět v paláci a mudrovat se starci. Chtěl se postavit do čela vojska - ale o tom nemohla být ani řeč.

V roce 1562 Karel spadl ze schodů a utrpěl vážný úraz hlavy, při němž přišel dočasně o zrak. Lékař Andreas Vesalius mu během obdivuhodného chirurgického zákroku odstranil část lebky a Karel se nakonec zotavil. Po psychické stránce se teď už ale projevoval jako hotový šílenec.

Francouzský král Ludvík XIV.

Král klystýrů? Francouzský panovník Ludvík XIV. měl střeva jako ve ždímačce

Když se procházel ulicemi města a kdosi na něj nešťastnou náhodou vylil z okna trochu vody, rozčílil se doběla a rozkázal dům vypálit. Málem zavraždil dva sluhy, kteří ho "otravovali". Za bílého dne a na veřejnosti se pokusil zabít vévodu z Alby, jemuž král svěřil vedení vojsk v Nizozemí, což byla Karlova vysněná funkce.

V lednu roku 1568 král Filip II. zatkl svého syna v jeho ložnici. Okna nechal zabednit, dveře zamknout. Protože don Carlos začal vyhrožovat sebevraždou, stráže z pokoje odnesly i veškeré ostré předměty. Králův psychopatický syn už z domácího vězení neměl vyjít živý.

Pokusil se držet protestní hladovku, ale nevydržel to, a dny hladovění prokládal momenty obžerství. Historikové se domnívají, že se u něho vyvinula porucha příjmu potravy, která mu podlomila už tak chatrné zdraví a uspíšila jeho konec. Ten nastal 24. července roku 1568, dva týdny po jeho 23. narozeninách.

Akční letáky