O tom, že všichni lidé, potažmo pak všichni Evropané mají jen jednoho předka, slýcháme i ve vědeckých studiích. Podle vědců vedou všechny stopy nás, téměř všech Evropanů, k jednomu člověku. Studie pochází z roku 2013, kdy vědci Peter Ralph a Graham Cooper zveřejnili myšlenku a studii, podle níž jsou všichni Evropané potomky stejných lidí, především z devátého století.
Jak se náš předek jmenuje?
Podle studie je zde jeden hlavní marker DNA, který se vyskytuje přibližně u 1 z 200 mužů v Evropě. A tento marker vychází z tohoto muže.
Je jím Karel Veliký, franský král, který v letech 768 až 814 vládl velké části západní Evropy. Podle studie je zhruba 14 milionů Evropanů žijícími potomky Karla Velikého. Byl známý svými vojenskými výboji, podporou vzdělanosti a umění a svou rolí při šíření křesťanství po celé Evropě.
Zajímavé je, že myšlenka, že Karel Veliký je společným předkem Evropanů, není nová. Ve skutečnosti ji různí učenci a historici navrhují již po staletí. Rozdíl je v tom, že nyní máme k dispozici technologii, která tuto teorii ověřuje pomocí analýzy DNA, a výsledky potvrdily to, co mnozí lidé od počátku tušili.
Další studii na toto téma pak zveřejnila skupina genetiků pod vedením Marka Joblinga z Leicesterské univerzity. Studie analyzovala DNA více než 3 000 mužů z celé Evropy a i zde bylo zjištěno, že marker DNA vede ke Karlu Velikému a jeho potomkům v mužské linii. A že jich bylo.
Velmi plodný panovník
Karel Veliký údajně zplodil nejméně osmnáct dětí, které se narodily devíti z deseti žen, s nimiž byl v manželství nebo konkubinátu. Přestože měl tolik dětí, ne všechny z nich pak založily vlastní rodiny. A vnoučat měl samozřejmě nespočet, ale pouze čtyři vnuci byli uznáni za legitimní.
Podle časopisu Scientific American platí, že „protože Karel Veliký žil před izopolem a má žijící potomky, každý, kdo má evropské předky, je přímo jeho potomkem".
Někteří lidé se velmi zajímají o to, kam vedou jejich kořeny. I kdybychom to však nyní všichni udělali, krevní linie nepovedou k jedinému muži (nebo jediné ženě). Krevní linie se v průběhu vývoje rozředily, a navíc se ne všechny geny přenášejí z rodičů na děti.
Na video se podívejte zde:
Dále je to už jen matematika
Skutečně můžeme být všichni potomky Karla Velikého. Spočítala to i matematika. V roce 800 nežilo dost lidí na to, aby se všechna místa v našem rodokmenu zaplnila různými lidmi. Nepřímo to znamená, že musíme být potomky většiny z nich. Každý z nás má dva biologické rodiče, čtyři prarodiče a osm praprarodičů, takže počet předků se každou generaci zdvojnásobuje.
Před 1200 lety, tedy v době Karla Velikého, lidí tolik nežilo. Podle odhadu se za 500 let vystřídá asi 20 generací, takže musíme počet předků neustále zdvojovat, a to více než 40krát, takže budeme mít v rodokmenu 500 miliard míst, která musíme zaplnit.
Odhadovaný počet obyvatel Evropy v době, kdy žil Karel Veliký v roce 800, byl nižší než 40 milionů a možná až 20-30 milionů. Před 1200 lety nežilo dokonce ani na celém světě dost lidí na to, aby zaplnili miliardu míst ve svém rodokmenu, a proto zkrátka musíme být potomky téměř všech, včetně Karla Velikého, a to několikanásobnými!
Měli bychom si uvědomit, že zmíněné studie zkoumaly pouze jeden konkrétní genetický marker a je pravděpodobné, že existuje mnoho dalších společných předků, které Evropané sdílejí. Nicméně skutečnost, že tolik lidí může vysledovat své předky až ke Karlu Velikému, svědčí o propojenosti evropské historie a kultury.
Faktem je, že Karel Veliký byl velmi mocný panovník, který v jednu chvíli vládl téměř celé západní a střední Evropě. Takže i když můžete být možná příbuzní Karla Velikého, nemusíte nést žádné stejné geny. A králem se zřejmě po meči ani přeslici nestanete…
Zdroje: www.indy100.com, whoareyoumadeof.com, www.theguardian.com, www.sarahwoodbury.com
