Dopis vysvětloval, že chlapec vyrostl v chudých poměrech a nemá se o něj kdo postarat. Jeho zesnulý otec prý sloužil u kavalerie a matka byla nemajetnou služebnou. Četníkům, kteří ho vyslýchali, se ale na tomto tvrzení něco nezdálo. Jakkoli chlapec působil na první pohled jako mentálně zaostalý a zpočátku nenapsal nic jiného než své jméno "Kašpar Hauser", učil se velmi rychle, a dokonce projevoval kreslířský talent. Odmítal jíst cokoli jiného než černý chléb a trpěl světloplachostí, jako by svůj dosavadní život strávil někde ve tmě.
Postupně se rozhovořil o svém dětství. Údajně žil v malé temné místnosti, kde byl jen slamník a tři dřevěné hračky. Každé ráno našel u postele žitný chléb a vodu, která někdy chutnala hořce a cítil se po ní ospalý. Když tvrdě usnul, po probuzení zjistil, že má ostříhané vlasy a nehty.
Kašpar Hauser
Četníci usoudili, že Kašparovi neznámý věznitel přidával do vody opium. Tato látka ale nebyla běžně dostupná chudinským vrstvám. Zrodila se teorie, že Kašpar Hauser se narodil jako potomek nějakého významného šlechtického rodu, jeho existenci si ale někdo z důvodu bojů o následnictví nepřál. A protože nedokázal dítě zabít, jen ho uvěznil. Chlapec však mohl být také utajeným levobočkem významné osoby, která se bála skandálu. (Zdroj: www.livescience.com)
O Kašpara projevil zájem anglický lord Stanhope a převezl ho do Ansbachu, kde se o něj staral a platil mu učitele. Na chlapce se osobně přijela podívat bádenská velkovévodkyně Stéphanie, jejíž syn by byl v jeho věku, kdyby měsíc po porodu nezemřel. Nyní zadoufala, že její dítě bylo tenkrát vyměněno za mrtvé a ve skutečnosti vyrostlo v izolaci, aby se za 16 let objevilo v Norimberku. Stéphanie prý prohlásila, že Kašpar Hauser je nápadně podobný jejímu manželovi.
Lord Stanhope a učitel Meyer se však čím dál více přikláněli k názoru, že je mladík vodí za nos. Často jim prý lhal a nevěrohodně zněly i jeho historky o podivném muži v černém plášti, který ho pronásleduje a pokouší se ho zabít.
Kresba Kašpara Hausera potvrdila jeho výtvarný talent.
Večer 14. prosince 1883 se však Kašpar vrátil domů s bodnou ranou v hrudníku. Před smrtí stačil ještě sdělit, že ho v parku přepadl neznámý muž. Na místě se našla peněženka se vzkazem vraha, který se označil iniciálami M. L. Ö. Policie ale pojala podezření, že vzkaz napsal Kašpar Hauser sám, protože se v něm vyskytovaly stejné gramatické chyby, jakých se při psaní často dopouštěl.
Vyvstala otázka, zda Kašpar útok nesimuloval, aby na sebe připoutal pozornost a dokázal, že si nevymýšlí. Nejspíš se nechtěl přímo zabít, ale špatně odhadl hloubku rány. Jeho smrt nicméně nebyla nikdy objasněna. Neznámý zůstává i jeho původ, jelikož potomci bádenského rodu odmítají exhumovat ostatky velkovévodkyně Stéphanie a odebrat vzorky její DNA. Kašpar Hauser tak stále platí za jednu z největších hádanek 19. století. (Zdroj: en.wikipedia.org)
Clánek z listopadu 1874, otištěný v magazínu Overland Monthly, například zmiňuje: „Příběh Kaspara Hausera je jedním z nejzáhadnějších v tomto století. Také ale třeba uvést, že zřejmě nikdo jiný nevzbudil v Evropě větší zájem a zvědavost veřejnosti.“
