Nešťastná láska kata Mydláře: Zamiloval se do krásné vražedkyně. Nezachránil ji

Lenka Samuely | 3. 2. 2022

Možná jako jediný muž v historii popravčího řemesla si Jan Mydlář zvolil svou profesi dobrovolně. K tomuto rozhodnutí ho však vedly nešťastné okolnosti. Doufal, že svou lásku tak zachrání před jistou smrtí.

Jan Mydlář se narodil asi kolem roku 1572. Jeho strýcem byl vážený chrudimský měšťan Matěj Mydlář. Již jako jinoch prokazoval vysokou inteligenci a empatii. Podle historika Josefa Svátka byl díky tomu poslán do Prahy studovat fyziku a latinu. Tam se měl seznámit z významným lékařem Janem Jesseniem a přičichnout k medicíně. Karlovu univerzitu však budoucí kat nedokončil. Doslechl se totiž, že jeho láska má být odsouzena k smrti.

Za vším hledej ženu

Dorotka byla s největší pravděpodobností dcera jeho strýce. I přesto, že byla hloupá a chamtivá, Jan Mydlář se do ní zamiloval. Ta však jeho náklonnost neopětovala. Raději si vzala bohatého a o několik let staršího mlynáře Vaňuru. Mladou a krásnou dívku však brzy přestal bavit. Rozhodla se ho zbavit. Od dvou babek kořenářek si obstarala jedovaté bylinky a přimíchala je svému manželovi do jídla. Smrt byla rychlá a bolestivá. Městský rychtář nemusel ani dlouho pátrat. Hlavní podezřelou se stala právě Dorotka.

Do „parády" si jí vzal chrudimský kat Záviš Matěha. V pochmurném sklepení plném mučících nástrojů nebylo těžké přinutit sebestřednou Dorotku k přiznání. O několik dní později byla hrdelním soudem uznána vinou. Za hanebný čin měla být zaživa zahrabána pod šibenicí.

Láska kata Mydláře

Jakmile se zamilovaný Jan dozvěděl, co jeho lásku čeká, rozhodl se jednat. Jeho plán byl jasný. Vloupat se do vězení, zachránit Dorotku, utéct spolu co nejdál a tam žít šťastně až do smrti. Cesty Boží jsou však nevyzpytatelné. K vězení se mladý magistr ani nepřiblížil. Krásná vražedkyně byla hlídaná biřici. Zbývala jediná cesta. Vetřít se do přízně chrudimského kata.

Brána do pekel na hradě Houska: S tajemnými jevy si neví rady ani vědci
Magazín

Brána do pekel na hradě Houska: S tajemnými jevy si neví rady ani vědci

Kat Matěha Jana Mydláře dobře znal, a proto nebyl z jeho návštěvy nijak překvapen. Zarazila ho až mladíkova žádost. Chtěl být jako pacholek přítomný Dorotčině popravě. Jan totiž stále doufal, že svou milou zachrání. I přesto, že ho Matěha přesvědčoval, že je to hloupý nápad a kvůli tomu se stane nejopovrhovanější lidskou spodinou, byl neoblomný. Starý a nový kat si tak podali ruku.

Kat Jan Mydlář

V den Dorotčiny popravy hustě pršelo. Mladá žena byla shozena do jámy a rychle zasypána mokrou hlínou, která jí brala slova z úst. Když bylo po všem a všichni utekli do sucha a tepla, Jan padl na kolena a snažil se těžkou hlínu odhrabat. Jeho pokus byl však zbytečný. V tu chvíli se vzdal. Pochopil, že jeho láska je nadobro pryč. Rozhodl se, že se do Prahy už nevrátí. Přestěhoval se do katovny a vykonával všechny děsivé práce bez mrknutí oka.

Smrtící pasti ve znojemských katakombách: Škrtidla a skluzavky ničily vetřelce
Magazín

Smrtící pasti ve znojemských katakombách: Škrtidla a skluzavky ničily vetřelce

Po několika letech si ho všiml sám staroměstský mistr popravčí Václav Jaroš. Moudrý a sečtělý muž ihned pochopil, že Mydlář není krvežíznivým zabijákem, ale svou práci vykonává svědomitě a se vší pokorou. Jan se tak zabydlel ve staroměstské katovně a učil se svému řemeslu. Když pak ovdovělý a bezdětný Jaroš zemřel, Jan Mydlář získal jeho katovnu. Jeho osud se tak naplnil. Stal se snad prvním mistrem popravčím, který svou profesi nezdědil po otci, jak bývalo zvykem, ale dobrovolně si zvolil život brázděný krví jako člověk na nejnižším stupni stavovské cti. Po celé Evropě se pak proslavil jako ten, který popravil 27 českých pánů.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.hrdelnipravo.cz, www.ceskatelevize.cz

Tagy Evropa Jan Mydlář Josef Svátek Praha Univerzita Karlova