Čtyři minuty rozpoutaly hořící peklo: Při fotbalovém zápasu v zemřelo 65 lidí

Hořící tribuny fotbalového stadionu v Bradfordu, 11. květen 1985

Hořící tribuny fotbalového stadionu v Bradfordu, 11. květen 1985

Foto: Wikimedia Commons, Autor DR, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=96627509

Komentátor fotbalového utkání Tony Delahunty se zničehonic zarazil. Jeho nálada se rychle změnila z radostné na vyděšenou. Během chvilky přešel od popisu akce na hřišti k usilovnému naléhání na fanoušky, aby utekli z hořící tribuny. Jeho slova „Dostaňte odtamtud ty lidi! Netlačte se! Počkejte na děti!“ protínala šílenství, které se na fotbalovém stadioně právě rozpoutalo. Stačily k tomu pouhé čtyři minuty.

Dne 11. května 1985 vypukl na stadionu v městě Bradfordu během zápasu požár. Ten roztrhl starou dřevěnou tribunu místního fotbalového klubu. Ve výsledku vzal život 56 lidem a zranil jich více než dvě stovky. Od nejhorší požární katastrofy v historii britského fotbalu uplynulo tento rok už 35 let.

Vznik požáru pravděpodobně zapříčinila nedohašená cigareta. Neznámý Australan ji chtěl uhasit, naneštěstí se mu to nepovedlo. Proklouzla otvorem v podlahové desce a začala doutnat. Potom se ji ještě snažil uhasit kávou, to však také nevyšlo. Když si všiml, že kouř vycházející z otvoru zhoustl, rozhodl se zajít pro pomoc. Na tu však bylo pozdě.

Jednou z příčin masivního rozšíření ohně bylo mimo jiné obecně zanedbané a zastaralé vybavení stadionu. Pod sedadly se nacházelo množství papírového odpadu, přes který se oheň rozšířil. K neštěstí také pomohla stará dřevěná střecha nad tribunou. Hořící trámy nakonec spadly na dav, který se pokoušel uprchnout. Zvýšení počtu obětí zapříčinily nesmyslně zamčené turnikety, které navíc neměl kdo otevřít.

Kamery zachytily kromě velkého zmatku také následnou solidaritu mezi utíkajícími. Trenér Bradford City Terry Yorath například pomohl evakuovat lidi z hlediště i přesto, že se mezi nimi nacházela jeho rodina (Zdroj: https://en.wikipedia.org).

Mumtaz Ibrahim bylo v osudný den 20 let a byla čerstvě vdaná. Myslela si, že o svého manžela při požáru přišla. „Byla jsem v Bradfordu na nákupech a on jel na zápas,“ říká. „ Zvěsti o ohni přicházely postupně a pomalu, ale když se potvrdily, odhodila jsem tašky a utíkala. Utíkala domů a zapnula televizi.“ V ní uviděla svého manžela. Když zjistila, že je zdravý a ještě pomáhá zraněným na nosítkách dostat se do bezpečí, oddechla si. „Plakala jsem radostí, říká Mumtaz (https://www.independent.co.uk, Bradford City stadium fire: The untold stories of the 1985 fire that devastated Valley Parade, Ian Herbert, 12. května 2020).

I když byl zásah hasičů rychlý (dokázali se na místo dostat za 4 minuty), tak si požár vybral více než pět desítek obětí a dalších více než 265 lidí bylo zraněno. 

Při vyšetřování katastrofy, které bylo známé jako Popplewell Inquiry, se zjistil znepokojující fakt. Klub vlastnící stadion byl před rizikem požárů včas varován. V době zápasu bylo rozhodnuto, že se o dva dny později zanedbané tribuny srovnají se zemí. Na dřívější výměnu neměl klub peníze. Zničení části stadionu nakonec bohužel doprovázelo zmaření nevinných životů.

Francouzský fotbalový tým na lodi Conte Verde, kterou se plavil v roce 1930 na první mistrovství světa do Uruguaye.

Fotbal: Francie byla přece jen první

V důsledku tragédie byly v Anglii zavedeny nové zákony ohledně bezpečnosti na sportovních stadionech. Mezi ně patří např. zákaz stavění dřevěných tribun.

Osudný den připomíná památník umístěný ve Valley Parade. Je na něm seznam jmen a stáří těch, kteří přišli o život. Při čtení si můžeme uvědomit hlavní aspekt neštěstí a to fakt, že mnohdy zahynuli zástupci několika generací (Zdroj: https://www.efl.com, Bradford Fire Disaster: Remembering the 56, 11. května 2020)

Akční letáky