Kateřina Bechyňová: česká Čachtická paní za své činy dostala, co zasloužila

16. prosinec 2019 četba na 3 minuty
Krvavá Kateřina Bechyňová

Krvavá Kateřina Bechyňová

Foto: winto

Slovensko má Alžbětu Báthory, Česko se se svou krvavou šlechtičnou Kateřinou Bechyňovou zase tolik nechlubí. Chladnokrevná vražedkyně posluhovačů své činy před veřejností nijak neskrývala, a přesto dlouho unikala trestu. 

Přesné datum narození Kateřiny z Komárova, stejně jako celý její život před svatbou se šlechticem z Lažan je jednou velkou spekulací. Podle spisovatele Františka Lva měla čtyři bratry a jednu sestru a obklopení mužů ji v budoucím životě značně poznamenalo.

Manželství pro moc

Kateřina milovala sportování a za svůj rodinný status se styděla. Proto když se naskytla možnost vzít si karlštejnského purkrabího Jana Bechyně z Lužan, směle se do toho vrhla, i když se nejednalo o lásku spíš jako o politický sňatek a možnost společenského vzrůstu.

Kateřina přijala své nové jméno Bechyňová z Lužan a přestěhovala se k manželovi do Pičína na Příbramsku. Jakožto purkrabí musel Jan často pracovně jezdit do Karlštejna. Na cestách ho na začátku manželství Kateřina poslušně doprovázela, neustálé pendlování sem a tam jí ale později začalo vadit a manžela nechala, ať si na Karlštejnu úřaduje bez její prezence.

A tak se stalo, že Jan se musel na dlouhou dobu odebrat na hrad a Kateřina zůstala doma. Chvíle si krátila sbližováním se služebnictvem i spravováním svého nově nabytého panství. Čím déle byl manžel pryč, tím tvrdší rukou Kateřina vládla, což pro poddané znamenalo přísné tresty i za sebemenší prohřešek.

Dlouho ignorované vraždy

Kateřina své služebnictvo poté začala týrat. Série nevysvětlitelných zmizení mladých dívek zůstala vlivem strohé šlechtičny ignorována, přestože všichni věděli, kam dívky zmizely a co se s nimi stalo.

Odhlučněné sklepení panství umožňovalo Kateřině své metody mučení drasticky vyeskalovat. Zašla tak daleko, že si „najala“ asistentky, které jí unášely oběti, pomáhaly s mučením a vraždou. Tytéž asistentky se později během soudního procesu zdráhaly cokoliv říct, protože se obávaly své paní a osudu, který by jim přichystala.

Jako první začal případ běsnící šlechtičny řešit děkan karlštejnské kapituly Václav Hájek z Libočan. Janu ani Kateřině nikdy nepřišel na jméno a poté, co se doslechl o jejích činech konfrontoval Jana. Vleklé spory mezi purkrabím a děkanem ovšem stály pravdě v cestě a místo přijmutí šokující zprávy, nebo alespoň ověření její pravosti, zažaloval Jan Václava za pomluvu.

Smrt hladem

Celá kauza poputovala k soudnímu tribunálu a tázána byla i sama Kateřina. Prvotnímu zapírání vražd přikyvovaly i vyděšené asistentky, než se jeden svědek odhodlal a uvedl, že mu Kateřina zavraždila sestru.

Jeho výpověď dodala ostatním potřebnou kuráž, jedna po druhé povstaly, pověděly svůj příběh a nechaly slovo kolovat dál. Kateřině nakonec nezbývalo nic jiného, než se k vraždám přiznat. Usvědčena byla ze 14 usmrcení, konečné číslo je ale údajně mnohem vyšší.

Soud rozhodl pro smrt hladem. Kateřinu uvalili do pražské věže Mihulky a ponechali napospas osudu. Každý den ji kontrolovali, zda je stále naživu, smrt si pro ni přišla o čtrnáct dní později 15. dubna 1534. 

Akční letáky