Zdroj: winto
Kateřina Bechyňová: česká Čachtická paní za své činy dostala, co zasloužila
Slovensko má Alžbětu Báthory, Česko se se svou krvavou šlechtičnou Kateřinou Bechyňovou zase tolik nechlubí. Chladnokrevná vražedkyně posluhovačů své činy před veřejností nijak neskrývala, a přesto dlouho unikala trestu.
Přesné datum narození Kateřiny z Komárova, stejně jako celý její život před svatbou se šlechticem z Lažan je jednou velkou spekulací. Podle spisovatele Františka Lva měla čtyři bratry a jednu sestru a obklopení mužů ji v budoucím životě značně poznamenalo.
Manželství pro moc
Kateřina milovala sportování a za svůj rodinný status se styděla. Proto když se naskytla možnost vzít si karlštejnského purkrabího Jana Bechyně z Lužan, směle se do toho vrhla, i když se nejednalo o lásku spíš jako o politický sňatek a možnost společenského vzrůstu.
Kateřina přijala své nové jméno Bechyňová z Lužan a přestěhovala se k manželovi do Pičína na Příbramsku. Jakožto purkrabí musel Jan často pracovně jezdit do Karlštejna. Na cestách ho na začátku manželství Kateřina poslušně doprovázela, neustálé pendlování sem a tam jí ale později začalo vadit a manžela nechala, ať si na Karlštejnu úřaduje bez její prezence.
A tak se stalo, že Jan se musel na dlouhou dobu odebrat na hrad a Kateřina zůstala doma. Chvíle si krátila sbližováním se služebnictvem i spravováním svého nově nabytého panství. Čím déle byl manžel pryč, tím tvrdší rukou Kateřina vládla, což pro poddané znamenalo přísné tresty i za sebemenší prohřešek.
Dlouho ignorované vraždy
Kateřina své služebnictvo poté začala týrat. Série nevysvětlitelných zmizení mladých dívek zůstala vlivem strohé šlechtičny ignorována, přestože všichni věděli, kam dívky zmizely a co se s nimi stalo.
Odhlučněné sklepení panství umožňovalo Kateřině své metody mučení drasticky vyeskalovat. Zašla tak daleko, že si „najala“ asistentky, které jí unášely oběti, pomáhaly s mučením a vraždou. Tytéž asistentky se později během soudního procesu zdráhaly cokoliv říct, protože se obávaly své paní a osudu, který by jim přichystala.
Jako první začal případ běsnící šlechtičny řešit děkan karlštejnské kapituly Václav Hájek z Libočan. Janu ani Kateřině nikdy nepřišel na jméno a poté, co se doslechl o jejích činech konfrontoval Jana. Vleklé spory mezi purkrabím a děkanem ovšem stály pravdě v cestě a místo přijmutí šokující zprávy, nebo alespoň ověření její pravosti, zažaloval Jan Václava za pomluvu.
Smrt hladem
Celá kauza poputovala k soudnímu tribunálu a tázána byla i sama Kateřina. Prvotnímu zapírání vražd přikyvovaly i vyděšené asistentky, než se jeden svědek odhodlal a uvedl, že mu Kateřina zavraždila sestru.
Jeho výpověď dodala ostatním potřebnou kuráž, jedna po druhé povstaly, pověděly svůj příběh a nechaly slovo kolovat dál. Kateřině nakonec nezbývalo nic jiného, než se k vraždám přiznat. Usvědčena byla ze 14 usmrcení, konečné číslo je ale údajně mnohem vyšší.
Soud rozhodl pro smrt hladem. Kateřinu uvalili do pražské věže Mihulky a ponechali napospas osudu. Každý den ji kontrolovali, zda je stále naživu, smrt si pro ni přišla o čtrnáct dní později 15. dubna 1534.
