Narodila se jako princezna Sophie Friederike Auguste von Anhalt-Zerbst-Dornburg v Pruském království. Její otec byl knížetem a guvernérem města Štětín. Když jí bylo patnáct let, vyhlédla si ji ruská carevna Alžběta I. Petrovna, která potřebovala upevnit jak vnitropolitické, tak mezinárodní mocenské zájmy. Nabídla jí, aby se provdala za svého bratrance, vévodu holštýnsko-gottorpského, budoucího cara Petra III.
Dívka neváhala ani minutu. Rozloučila se s rodinou a zamířila do Petrohradu. Ihned po příjezdu konvertovala k pravoslaví, přijala jméno Jekatěrina Alexejevna a začala se učit rusky. Následující rok, 21. srpna 1745, se slavila svatba. „Velmi rychle se ukázalo, že manželé jsou diametrálně odlišní v otázce intelektu i zájmů,” říká Susan Jaques, autorka knihy The Empress of Art.
Kateřina Veliká a car Petr III.
Zatímco Kateřina byla milovníci hudby, literatury a divadla, Petr trávil většinu času ve svém pokoji, kde si u velkého stolu hrál s vojáčky a popíjel alkohol. „Kdyby bylo mým osudem mít milujícího manžela, nikdy bych se nechtěla stát lepší a schopnější,” napsala si do deníku. „Jeho pokleskům děkuji, motivovaly mě nespadnout na dno, kde je on."
Její dopisy a paměti jsou plné vyprávění o Petrově opileckém a často krutém chování. „Všechny jeho činy hraničily s šílenstvím,” tvrdila s odkazem, že jí nutil dívat se, jak pomalu popravuje myš, která se zaběhla do jeho komnat. Její životopisec Robert K. Massie ho dokonce popsal jako „fyzicky a psychicky postiženého“.
Zároveň trpěl fimózou, tedy zúženou předkožkou, jež mu bránila vykonávat manželské povinnosti. To byl však problém. Jako žena nastávajícího cara měla Kateřina jediný úkol - porodit dědice. V roce 1752 proto podstoupil jednoduchou operaci. Zanedlouho po paláci pobíhaly dvě děti. Dodnes však není jisté, zda byl jejich otcem Petr nebo některý z vévodkyních milenců.
Svržení manžela
„Petr III. byl extrémně vrtošivý,“ říká historička Janet Hartley. „Kateřina si uvědomovala, že je řadě velmožů trnem v oku a svou moc si neudrží. Navíc existovala reálná šance, že bude zavražděný. V tom případě by byla v ohrožení i ona. A tak jednala.” Dne 9. července roku 1762 proto společně s 14 tisíci vojáky dorazila do Zimního paláce a svému muži oznámila, že ho degraduje z trůnu. Poté ho nechala vsadit do vězení, kde byl s největší pravděpodobností zabitý bratrem svého milence Alexejem Orlovem.
„Není však jasné, zda Kateřina Veliká jeho vraždu nařídila, nebo byla provedená bez jejího vědomí,” napsal Robert K. Massie. Dne 22. září roku 1762 byla Kateřina korunovaná carevnou. Začalo tak období revolucí, během něhož se Rusko stalo jednou z významných evropských mocností.
Zdroje: www.townandcountrymag.com, www.smithsonianmag.com, www.biography.com
