Kateřinská jeskyně dostala své jméno po pastýřce Kateřině, která se v ní podle pověsti schovala před bouří. Když se obloha vyjasnila, zjistila, že jí ve stádu chybí jedna ovce. A protože se jí zdálo, že její zvoneček slyší z útrob jeskyně, vydala se ji tam hledat. Bohužel ale zabloudila a už nenašla cestu ven. Lidé z vesnice ji zde později nalezli už mrtvou.
Malováno popelem
Zda se pověst zakládá na pravdě, nevíme. Co je ale jisté, jeskyně byla obývána už v období pravěku. Její přední část tvoří rozlehlá prostora zvaná Hlavní dóm, která disponuje vynikající akustikou, a je proto vhodným místem k pořádání hudebních koncertů. A právě v zadní části tohoto vstupního dómu je k vidění i malba, okolo níž návštěvníci v minulosti jen tak bez většího zájmu procházeli. Dlouho se totiž nevědělo, jak je vlastně stará.
Vnitřní prostor Kateřinské jeskyně
Jako první ji před sto lety zaznamenal a vyfotografoval archeolog Karel Absolon. Fotografie ve své době ale neměly potřebnou kvalitu a černé čáry malované lidskou rukou na zvrásněném kameni zachytily jen nezřetelně. Proto také skončily v archivu a nikoho až doposud nijak zvlášť nezaujaly.
Rekordní stáří
Teprve nedávno radiokarbonová metoda určila stáří barviva, jež si neolitičí obyvatelé jeskyně vyrobili ze spáleného dřeva. Vyšlo najevo, že je obrazec starý 7000 let, což je v Česku rekord. Čáry se ihned staly obrovskou senzací a novou turistickou atrakcí.
Ačkoli prastaré dílo nepředstavuje nic konkrétního, fantazie moderních vědců mu vtiskla název Mozek; v kombinaci s přírodními rýhami na kameni totiž připomínají vrásčitý povrch lidského mozku. Pravý tvůrčí záměr pravěkých lidí však znám není. Předpokládá se jen, že se u malovaného kamene pořádaly významné duchovní obřady, zřejmě spojené s kultem matky Země.
Mozek je přitom jen jednou z několika maleb, jimiž se v Kateřinské jeskyni můžete pokochat. Další abstraktní obrazce i tajemné prostory jeskyně vám přímo z místa představí český dokument:
Zdroje: https://www.irozhlas.cz/, https://www.avcr.cz/, https://www.hrady.cz/
