Zdroj: YouTube
Video: Vědci našli aktivní podmořskou sopku plnou zmutovaných žraloků. Co se stane, až vybuchne?
U pobřeží Šalamounových ostrovů leží jedna z nejpozoruhodnějších podvodních sopek v Pacifiku. Nachází se na rozhraní australské a tichomořské tektonické desky, díky čemuž pravidelně vybuchuje. Zajímavá je však nejen svou hyperaktivitou, ale také faunou a flórou, kterou hostí.
Podmořské vulkány mohou být stejně ničivé jako sopky na zemském povrchu. Dokazuje to erupce Hunga Tonga-Hunga Ha'apai u Tongy v Oceánii, jež v prosinci roku 2021 vyvrhla 10 kubických kilometrů horniny, popela a sedimentu a vytvořila největší atmosférickou explozi zaznamenanou moderními přístroji.
Vulkanická událost způsobila tsunami na Tonze, Fidži, Americké Samoe, Vanuatu, podél pobřeží Pacifiku, na Novém Zélandu, v Japonsku, Spojených státech, v Chile a Peru. Popel zničil úrodu a vyřadil komunikační sítě. Satelity zachytily stovky bleskových výbojů, senzory zaznamenaly silné rázové vlny odrážející se po celé zeměkouli. Pro 100 000 lidí erupce znamenala humanitární katastrofu. Nejhorší na celé události byl moment překvapení. Nikdo netušil, že k výbuchu může dojít.
Tragédie byla impulsem pro vědeckou komunitu, aby našla a prozkoumala další aktivní podvodní sopky a zavedla systém včasného varování. V dubnu 2022 proto zahájil novozélandský Národní institut pro výzkum vody a atmosféry rozsáhlou studii, jejíž cílem bylo prozkoumat tisíce čtverečních kilometrů mořského dna v celém seismickém regionu Tichého oceánu.
Kavachi
Součástí expedice bylo mapování okolí sopky Kavachi, která patří mezi nejaktivnější v oblasti. Od roku 1939 bylo potvrzeno 34 eruptivních období. Poslední probíhá od 2. října roku 2021 do dnešních dnů.
Vulkán se dostal do hledáčku vědců již v roce 2015, kdy učinili překvapivý objev. V prostředí, kráteru, kde je voda nebezpečně horká a kyselá, se to hemžilo třemi druhy žraloků. Hlubinné kamery zachytily kladivouny, žraloka hedvábného a vzácného žraloka spáče.
Žraloci v sopce
Odborníky ihned napadla otázka, jak tvorové mohou v tak nehostinném prostředí přežít. Jak je možné, že jim nevadí oxid uhličitý a metan bublající z otvorů na mořském dně a přítomnost rozpuštěných kovů a síry?
Odpovědí je evoluce. „Živočichové museli nějakým způsobem zmutovat a během generací se prostředí přizpůsobit,” říká oceánograf Phillips Brennan. „Zároveň si museli vyvinout nějaký šestý smysl, který jim napoví, že mají odplavat, než vulkán začne chrlit lávu.”
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.bbc.com, www.theconversation.com, www.welovesharks.club
