Výchova chlapců v renesanci: Dobré vzdělání, fyzické tresty i předmanželský sex

18. červenec 2020 četba na 2 minuty
Na kavalírských cestách mladíci potkávali své první lásky.

Na kavalírských cestách mladíci potkávali své první lásky.

Foto: Shutterstock.com

Již v období renesance si rodiče uvědomovali význam vzdělání. Vedle škol církevních se otevíraly i školy světské, přičemž děti ze šlechtických rodin se mohly vzdělávat soukromě. Výchova urozených chlapců vyvrcholila kavalírskou cestou do cizích zemí, která mladému muži otevírala dosud skryté obzory, včetně těch milostných.

Až do sedmi let se o chlapce v renesančních lepších rodinách starala matka, poté nastoupila rázná výchova otcova. Fyzické tresty byly všeobecně akceptované, a dokonce doporučované, protože se mělo za to, že bez důsledného trestání prohřešků hoch přeroste rodičům přes hlavu a v budoucnu ho už nikdo nezkrotí. Na druhé straně ale dětství renesančních chlapců nebylo nijak trudné: cvrnkaly se kuličky, honila se káča, rozvíjely se míčové hry. K tomu se hoši z řad šlechty učili jezdit na koni, šermovat a zápasit. Soukromé vyučování se sice mohlo protáhnout až do večerních hodin, zato bylo prokládáno sportovními aktivitami, při nichž si mladý šlechtic vyčistil hlavu.

V raném novověku bylo běžné, že děti z vyšších vrstev ovládaly plynně jak český, tak německý jazyk, a k tomu pilovaly latinu. Jakmile chlapec prošel základním vzděláním a dospěl v jinocha, otec ho mohl vyslat na tzv. kavalírskou cestu do zahraničí, kde se naučil další jazyk a pokračoval ve studiu u cizího dvora nebo na univerzitě.

Mezi oblíbené cíle českých pánů patřila Paříž, severní Itálie a Španělsko. Mladého muže obvykle doprovázel vychovatel spolu s několika sluhy. Při kavalírských cestách šlechtici získávali nejen cenné vědomosti a významné společenské kontakty, ale také první milostné zkušenosti. Svědčí o tom například dochované zápisky ze 17. století, ve kterých potomek rodu Kouniců Lev Vilém barvitě líčí, jak ve Španělsku přišel o panictví.

Tento historicky zajímavý dokument dokazuje, že předmanželský sex nebyl v pozdně renesanční společnosti žádným tabu, když přišlo na muže. Oproti tomu dívčí panenství bylo střeženo velmi přísně. V případě, že děvče přišlo o věneček před svatební nocí, riskovalo klášterní vězení a ztrátu podílu na rodinném dědictví.

Akční letáky