Geronimo, indiánským jménem Goyathlay neboli Ten, který zívá, se v rezervaci, kde byl se svým kmenem umístěn, docela nudil. Během desetiletí konfliktu mezi Apači a Mexikem i Apači a Spojenými státy se nájezdy začlenily do indiánského způsobu života. Bylo jich využíváno nejen ze strategických důvodů, ale i jako zdroje příjmů, které byly legitimní, stejně jako sbírání bobulí nebo lov.

Nájezdy měly podobu od krádeží hospodářských zvířat, přes drancování až po zabití nebo mučení místních obyvatel. Mexičané a Američané na tyto nájezdy reagovali odvetnými útoky proti Apačům, které nebyly o nic méně násilné. Stejně jako indiáni, ani oni nedělali kompromisy. Zabíjeli, koho potkali.

Od roku 1850 do roku 1886, stejně jako další vůdci Apačů, i Geronimo využíval tyto loupeživé výlety k rozptýlení. Pak se to něco zvrtlo. Ve svých pamětech popisuje, že s brutálními útoky začal kvůli pomstě, když mu Mexičané zabili ženu, syny a matku. Kromě jeho vyjádření ale útok u Kaskiyehu v severovýchodní Chihuahue žádné dobové zdroje neuvádějí, a tak jsou historici stále na vážkách, zda si to náčelník a šaman v jednom nevymyslel, aby obhájil své řádění.

Faktem zůstává, že jeho vlastní lid z kmene Čirikahua měl z Geronima smíšené pocity. I když byl uznáván jako zkušený vůdce a válečník, mezi ostatními Apači nebyl moc populární. Hlavním důvodem byl strach: indiáni se obávali americké odpovědi na Geronimův smysl pro indiánský nacionalismus. (Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Geronimo)

Sám Geronimo se přiznal, že k Mexičanům chová silné antipatie, které souvisejí s vraždou jeho rodiny. "Zabil jsem mnoho Mexičanů. Nevím kolik, často jsem je nepočítal. Některé z nich nestojí za to počítat. Od té doby už uplynulo hodně vody, ale přesto nemám Mexičany v lásce. Byli vždy zrádní a zlomyslní." Píše ve své autobiografii.

Podle National Geographic guvernér Sonory v roce 1886 tvrdil, že v posledních pěti měsících divoké kariéry Geronimova skupina 16 válečníků vyvraždila asi 500 až 600 Mexičanů. Když pak indiáni zabili majitele osamělého ranče, jeho manželku, devítiletého syna a pětiletou dceru nabodli na řeznický hák, generál Crook, velitel všech oddílů americké armády v regionu, se naštval a zahájil rozsáhlou operaci. Nechtěl Geronima zabít, chtěl ho přesvědčit k ukončení vraždění a návratu do rezervace. Za to generál sliboval změny tamějších poměrů. Když se Geronimovi a jeho lidem začaly ztenčovat zásoby jídla i střeliva, nakonec se vzdal. (Zdroj: https://web.archive.org/web/20091126120512/http://www.let.rug.nl/usa/B/geronimo/geroni0.htm)

Mohl Geronimo inspirovat Karla Maye k vytvoření slavné postavy Vinnetoua? Karl May v doslovu ke třetímu dílu napsal: "Jednotlivé kmeny ztratily ponenáhlu pocit sounáležitosti, který jim byl pracně Vinnetouem vštípen, a vyčerpávaly se krvavými, neprospěšnými válkami s bledými tvářemi. Jména náčelníků Kočize (Cochise), Vittorio (Victorio), ale zvláště Geronimo z kmene Čirikahua, jsou zapsána jen krvavým písmem v dějinách západní části Spojených států". (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Geronimo#Geronim%C5%AFv_lid)

S největší pravděpodobností byly krvavé nájezdy indiánů Mayovi proti srsti. Podle některých historiků se ale inspiroval náčelníkem Kočizem, který se spřátelil s bělochy. S armádním stopařem Tomem Jeffordsem jej pojilo hluboké přátelství, velmi podobné vztahu Vinnetoua s Old Shatterhandem. (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vinnetou)