Co dělaly skutečně markytánky, ženy se strašnou pověstí, co doprovázely vojáky

Lenka Samuely | 29. 8. 2022

Říká se, že bitvy se vyhrávají díky ženám. Napoleon o tom věděl své. Proto nechával za svou armádou pochodovat markytánky, které se staraly o blaho vojáků, udržovaly morálku, léčily, ale také bojovaly.

Markytánky, neboli die Marktfrau, vivandière či cantinière bylo označení pro ženy, které se dobrovolně přidaly k vojenským plukům jako majitelky obchůdků se smíšeným zbožím. Jejich primárním úkolem bylo zásobování armády. Nebyly placené vojevůdcem nebo státem, ale na své živobytí si musely vydělat samy.

Co bylo s mrtvými těly vojáků po bitvě u Waterloo? Lidský hyenizmus nezná mezí
Magazín

Co bylo s mrtvými těly vojáků po bitvě u Waterloo? Lidský hyenizmus nezná mezí

Pokud se některá z žen chtěla stát markytánkou, potřebovala povolení od armádního velení. To ji přidělilo k danému pluku. Další podmínkou bylo, že musela být provdána za některého z vojáků. Pokud její manžel padl, musela se rychle poohlédnout po novém ženichovi.

Kdo byly markytánky

Název vivandiere pochází z francouzského slova viand, což znamená jídlo. Od roku 1793 nahradilo toto pojmenování slovo cantiniere, pocházející z původního cantine neboli jídelny. Tyto ženy neprodávaly pouze potraviny, alkohol a jiné pochutiny, ale také oblečení, dopisní papíry, inkoust, tabák a prášek do paruk.

Pro armádu byly zásobovačky nezbytné. Na vojenském tažení byl problém sehnat něco nad běžný příděl. Pokud vojáci něco potřebovali, hrozilo, že si to budou chtít obstarat mimo ležení. Tím hrozilo nejen rabování okolních vesnic, ale především dezerce.

Přesný původ markytánek není možné určit. Manželky vojáků cestovaly s armádami snad odjakživa. Jsou doložené během husitských válek i křížových výprav. V letech před rokem 1700 měla vojska často více žen a dětí než vojáků.

Ženy ve vojenském táboře

Nejvíce markytánek se objevilo během napoleonských válek v letech 1803 až 1815. Poskytovaly nejen jídlo, ale také morální podporu, ošetřovaly zraněné, nosily muškety, pod přímou palbou nabízely čerstvou vodu a kořalku nebo samy bojovaly.

Nejpotupnější Napoleonova porážka: Přemohlo ho 3000 hladových králíků
Magazín

Nejpotupnější Napoleonova porážka: Přemohlo ho 3000 hladových králíků

Život markytánky ale nebyl žádný med. V létě pochodovaly pod přímým sluncem, na jaře a na podzim se brodily bahnem a v zimě musely strpět kruté mrazy. Mezitím sháněly zboží a staraly se o blaho armády. Náročnému prostředí tak přizpůsobily i oblečení. Nepohrdly koženými vojenskými střevíci, kabátcem, kalhotami nebo kloboukem.

Zdroj: Youtube

Konec markytánek ve francouzské armádě začal v roce 1875 snížením jejich povoleného počtu a vyvrcholil v roce 1890. V té době ministerstvo války zakázalo, aby ženy vojáky doprovázely do bitevní vřavy. V roce 1905 byly nahrazeny mužskými veterány.

Zdroj:

www.emperornapoleon.com, www.stoplusjednicka.cz, www.en.wikipedia.org, www.reflex.cz

Tagy Armáda Francie Husitské války Napoleon Bonaparte potravina vojsko