Donedávna vědci mohli o původu stavitelů unikátní kamenné památky jen spekulovat. Dotyčná kultura totiž měla ve zvyku své mrtvé spalovat, a tak bližší rozbor nebyl možný. Dnes už ale výzkumníci dokážou zachytit určité biologické informace i ze vzorku kostí, které prošly žárem až do 1000°C, čehož odborníci posedlí záhadou Stonehenge hbitě využili.

Představa, že obrovské balvany poskládali do kruhu keltští druidové, byla vyvrácena už dávno. Stonehenge totiž stál už 1000 let předtím, než Keltové do oblasti vůbec dorazili. První kameny byly vztyčeny již okolo roku 3100 př. n. l. Vědci se dlouho shodovali v názoru, že je sem umístili původní obyvatelé Britských ostrovů poté, co přešli z loveckého způsobu života na zemědělství.

Analýza DNA ale nedávno odhalila, že místní lovci a pozdější zemědělci neměli společný genetický původ. Zatímco lovci mívali tmavou pleť a modrozelené oči, usedlíci obdělávající pole byli světlejšími typy s tmavými vlasy a hnědýma očima. Studie nasvědčuje tomu, že lovci svůj životní styl nezměnili, ale byli nahrazeni zcela jinou populací.

Její původ se dá dohledat v Malé Asii na území dnešního Turecka. Z této části kontinentu začali zemědělci migrovat západním směrem v době zhruba 6 000 let př. n. l. Jedna skupina pronikla do střední Evropy k Dunaji, druhá putovala Středomořím na Pyrenejský poloostrov a odtud potom severním směrem až na Britské ostrovy. Sem dorazila někdy v době 4000 př. n. l. Know-how budování megalitických staveb si tito cestovatelé přinesli s sebou.

Nutno ovšem připomenout, že Stonehenge v podobě, jak ho známe dnes, vznikal ve třech fázích a zřejmě na něm postupně pracovaly celkem tři odlišné kultury. Kromě toho se stále neví, k čemu vlastně stavba sloužila. Na tuto otázku se odpověď bude hledat i s nejmodernější technologií jen velmi obtížně.