Neolit neboli mladší doba kamenná je označována za první vědecko-technickou revoluci. Do lidských životů přinesla mnoho změn. Začala přibližně před 10 000 lety před naším letopočtem, kdy se Země přiblížila ke Slunci a dobu ledovou nahradil interglaciál.
Toto globální oteplení změnilo přírodu. Půda byla úrodná, na pastvinách se spokojeně pásla stáda divokých býložravců a řeky byly plné ryb. Lidský druh již nemusel úzkostlivě hledat potravu a neustále se přesouvat z místa na místo. Začal se zaměřovat na pěstování rostlin a chov zvířat. Díky celoroční starosti o plodiny začala vznikat trvalá lidská sídla, zvýšila se efektivita výrobního hospodářství, dělba práce, objevila se řemesla, ale i prostor pro pozorování přírodních a nebeských jevů.
Neolitická revoluce
V té době nastala i masivní migrace z oblasti tzv. úrodného půlměsíce a Atolie, západní části dnešního Turecka směrem do Evropy. Důvod byl jasný. Najít krajinu mlékem a medem oplývající, kde by se farmáři mohli usadit. Jedna skupina následovala řeku Dunaj, druhá cestovala na západ přes Středozemní moře.
Neolitická vesnice
Tým vědců z Londýna se rozhodl zjistit, zda jejich kroky náhodou nepokračovaly až do jejich domoviny. Provedl rozsáhlou analýzu vzorků DNA odebraných z kosterních pozůstatků lidí žijících v mladší době kamenné v Británii a porovnal je s těmi na evropském kontinentu.
Odborníci zjistili, že většina obyvatel ostrovů pocházela ze skupiny, jež migrovala jižní cestou. Všimli si nápadné shody s neolitickými lidmi z Pyrenejského poloostrova. Tito cestovatelé pak pokračovali až do dnešní Francie. Následně překonali Lamanšský průliv a dostali se do nové země.
Kdo postavil Stonehenge
Zde narazili na skupinky lovců a sběračů. Analýzy DNA ale ukazují, že původní populace byla téměř zcela nahrazena novou. „To neznamená, že nedocházelo ke vzájemným sympatiím a ke křížení. Předpokládáme, že příchozích bylo více. Jakýkoli druh raného genetického dědictví tak byl převálcován," vysvětluje specialista na starověkou DNA z Natural History Museum v Londýně Tom Booth. Na ostrovech se tak rozšířilo nejen zemědělství, ale také řada kulturních prvků. Mezi ně patřilo například i budování kamenných monumentů, jako je Stonehenge.
Zajímavostí je, že na konci neolitu, asi v roce 2 450 př. n. l., byli potomci prvních farmářů sami téměř úplně nahrazeni lidmi z tzv. kultury se zvoncovými poháry, kteří do Británie přišli z kontinentální Evropy. Nová civilizace pokračovala v péči o megality svých předchůdců a dokončila i stavbu nejznámějšího komplexu menhirů.
Zdroj:
