Co způsobuje úbytek kyslíku?

Stárnutí je přirozený proces všech živých organizmů. I naše Slunce stárne. Dnes je, dá se říct, ve zralém či středním věku. Zbývá mu ještě pár miliard života, než se stane bílý trpaslík. Během svého stárnutí prochází změnami, které ovlivňují i naši planetu. Na rozdíl od člověka, který stárnutím chřadne, Slunce, zjednodušeně řečeno, je naopak jasnější a jasnější, teplejší a teplejší a uvolňuje více energie, tím ale stále více zahřívá naší planetu. To vede k úbytku kyslíku. A až se atmosféra zahřeje, v horních vrstvách kyslík získá kinetickou energii, jeho molekuly nebudou podléhat gravitaci a uniknou do vesmíru. V teplejší atmosféře se také značně sníží množství oxidu uhličitého. Rozpustíte se. Rostliny nebudou mít co dýchat a přestanou uvolňovat kyslík. Ten bude nejen rychleji ubývat, ale nový přibývat nebude.

Kdy se stane kyslík minulostí?

Vědci K. Ozaki a Ch. T. Reinhard publikovali svou studii o snižování množství kyslíku v atmosféře v časopise Nature Geoscience. Pro svá zkoumání vytvořili různé modely, ve kterých vzali v úvahu změny klimatu na Zemi – i v souvislosti s působením člověka a vývojem nových technologií, dále přírodní biosféru, biologické a geologické systémy, erozi, sopečnou činnost a deskovou tektoniku, ale především aktivitu Slunce a následky zvýšeného slunečního záření. A závěr? K výrazným změnám dojde poměrně rychle. Kyslík začne výrazně ubývat nejspíš za deset tisíc let. Pouhou vzpomínkou pak zůstane přibližně za miliardu let.

Zadusí se všechno živé?

Až kyslík na Zemi nebude, zanikne i život. Přinejmenším v té podobě, jaký ho známe dnes. Silné sluneční záření urychlí erozi a vypařování vody. Tvář planety se změní. Vědci předpokládají, že se bude podobat Zemi před necelými třemi miliardami let, kdy tu nebyl plynný kyslík. Svět budou obývat pravděpodobně pouze anaerobní mikroorganizmy, tedy takové, které nepotřebují vzduch, nebo drobní živočichové, jako dnešní želvušky, které se dokážou přizpůsobit každému prostředí. „Život“ se vrátí k těm nejnižším formám. Až se voda za další miliardy let zcela vypaří, naše planeta se stane neobyvatelnou.

A proč se vědci tak vzdálenou budoucností zabývají? Podobně zaměřené studie pomáhají přispět k poznatkům o vzdálených planetách a jejich případném osídlení v budoucnu. Abychom třeba nezaložili kolonii tam, kde má kyslík za pár let dojít.

Zdroje: www.express.co.uk, www.republicworld.com, www.greenmatters.com