Výzkumníci provádějící tuto studii, jejíž výsledky byly zveřejněny v časopise Nature Communications, zkoumali stravovací návyky 103 389 dospělých osob v průměrném věku 42 let v průběhu přibližně 7 let. Zjistili, že oddalování doby prvního ranního jídla je spojené s vyšším rizikem celkového výskytu kardiovaskulárních onemocnění. 

Důležitost načasování

Navíc každá další hodina zpoždění posledního jídla dne byla spojená s o 8 % vyšším rizikem cerebrovaskulárních onemocnění (onemocnění mozku). Osoby konzumující poslední jídlo dne po 21. hodině měly o 28 % vyšší riziko cerebrovaskulárních onemocnění ve srovnání s těmi, kteří dojedli večeři před 20. hodinou, přičemž riziko bylo výraznější u žen než u mužů.

Pozoruhodné je, že delší doba nočního hladovění byla spojená s nižším rizikem ischemické cévní mozkové příhody a dalších typů cerebrovaskulárních onemocnění. Doba nočního půstu však neměla vliv na celkové riziko kardiovaskulárních onemocnění nebo ischemické choroby srdeční.

Výzkumníci naznačují potenciální přínos přijetí dřívějších stravovacích návyků, zejména se zaměřením na časné poslední jídlo a delší dobu nočního půstu. Varují však před vynecháváním snídaně a zdůrazňují celkový význam načasování jídla v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Cirkadiánní rytmy

Studie předpokládá, že v pozorovaných účincích mohou hrát svou roli také cirkadiánní rytmy, tzv. vnitřní hodiny organismu. Denní cykly jídla a půstu pomáhají synchronizovat cirkadiánní rytmy v životně důležitých orgánech, jako jsou játra, srdce, ledviny a slinivka. Vědci navíc naznačují, že přínosy lze přičíst delšímu trvání nočního půstu.

Jak přerušovaný půst prospívá našemu zdraví:

Zdroj: Youtube

Přestože výsledky studie potřebují další zkoumání, již nyní je jasné, že noční debužírování se skutečně nedoporučuje. Naopak je v rámci prevence zdraví našeho srdce dobré chodit spát na lačno a pořádně si vychutnat snídani dalšího dne.  

Zapomínat bychom neměli ani na skladbu stravy, jako je dostatek celozrnných potravin, ovoce a zeleniny, středně tučných mléčných výrobků a samozřejmě kvalitních bílkovin. To vše má spolu s tím, kdy to jíme, na naše zdraví velký vliv. 

Správné načasování našich jídel může mít pro kardiovaskulární zdraví větší význam, než se dosud předpokládalo. Studie poukazuje na možnou souvislost mezi časným příjmem jídla, delší dobou nočního půstu a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

Zdroje: www.lemonde.fr, www.medicalnewstoday.com, www.heart.org