Vesmír se brzy smrští, zjistili vědci. Konec všeho pak může nastat rychle

Lenka Samuely | 2. 10. 2022

Temná energie, tvořící 70 % vesmíru a způsobující jeho rozpínání, ztrácí dech a její síla bude čím dál tím více slábnout, varuje tým amerických odborníků. Už za 65 milionů let by se pohyb kosmu mohl zcela zastavit.

Psal se rok 1915, když Albert Einstein vypočítal, že pokud má platit jeho obecná teorie relativity, vesmír nad našimi hlavami se musí buď rozpínat, nebo smršťovat. Odporovalo to však zažitým názorům. Proto se obrátil na holandského astronoma Willema de Sittera, který mu oznámil, že žádný pohyb pozorován nebyl. Proto vědec přidal do svých rovnic kosmologickou konstantu Λ, jež měla univerzum znehybnit.

Po nějakém čase ale tři Einsteinovi kolegové vypočítali, že vesmír stabilní být nemůže. Byli jimi Rus Alexander Friedmann, Američan Howard Robertson a belgický abbé Georges Lemaître. Hypotéza byla potvrzena pomocí tehdy největšího dalekohledu Edwin Hubble se zrcadlem o průměru 2,5 metru. Pozorovatel Milton Humason zjistil, že mlhoviny se od nás i od sebe návzájem vzdalují.

V roce 1998 navíc vědci potvrdili, že rozpínání kosmu se posledních pět miliard let zrychluje. A může prý za to právě Einsteinova konstanta Λ, jejíž fyzikální podstatu zatím neznáme, a proto se jí říká temná energie.

Temná energie

Tato hypotetická síla má být doslova vetkaná do struktury časoprostoru. Působí v rozporu s gravitací a místo toho, aby objekty spojovala, odpuzuje je dál od sebe. Prakticky by se neměla nikdy změnit. Pak by se vesmír rozpínal a zrychloval navždy.

Mohl být Měsíc uměle vytvořen? Vědci poukázali na pozoruhodné okolnosti
Magazín

Mohl být Měsíc uměle vytvořen? Vědci poukázali na pozoruhodné okolnosti

Konkurenční teorie ale naznačují, že temná energie nemusí být konstantní. Může být tzv. kvintesencí, tedy dynamickým polem, které se mění v čase. V závislosti na poměru její kinetické a potenciální síly v daném čase, může být přitažlivá nebo odpudivá. „Odpudivou byla posledních 14 miliard let," vysvětluje ředitel centra pro teoretickou vědu na Princetonské univerzitě v New Jersey Paul Steinhardt. „To způsobilo zrychlení expanze kosmu. Otázkou ale je, zda tato akcelerace bude trvat věčně a pokud ne, kdy se to změní a co se stane."

Kdy skončí vesmír

Steinhardt a jeho kolegové Anna Ijjas z New York University a Cosmin Andrei z Princetonu ve své studii publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (Zdroj: www.pnas.org) předpovídají, jak se v průběhu několika miliard let mohou vlastnosti kvintesence změnit.

Ve vesmíru byla nalezena druhá Země: Planeta má 20 stupňů a podobnou atmosféru
Magazín

Ve vesmíru byla nalezena druhá Země: Planeta má 20 stupňů a podobnou atmosféru

Vytvořili fyzický model zobrazující její odpudivou a přitažlivou sílu v průběhu času. „Zpracovali jsme data z historie expanze univerza a předpovědi rozšířili do budoucnosti. K našemu překvapení se ukázalo, že temná energie se může časem zcela rozpadnout," říká Steinhardt. „Její síla bude nejdřív slábnout. Pak její antigravitační vlastnost zmizí a promění se v něco, co je spíše obyčejná hmota."

V tomto modelu se zrychlené rozpínání kosmu již dnes zpomaluje a do 65 milionů let by se mohlo zcela zastavit. Za dalších 35 milionů let by se temná energie mohla stát přitažlivou a způsobit, že se celý vesmír začne smršťovat. „Tato tzv. pomalá kontrakce bude hypotetickými lidmi žijícími na Zemi nezaznamenatelná," ujišťuje vědec.

Zdroj: Youtube

Za několik miliard let tak prostor nad námi čeká jeden ze dvou sénářů. Buď se zhroutí sám do sebe nebo se smrští jen natolik, aby se vrátil do svého počátečního stavu. Dojte tak k novému velkému třesku. „Druhá možnost sleduje cyklický vzorec. Je tedy možné, že i náš současný vesmír není prvním ani posledním, ale je jen součástí nekonečné řady univerz, které se rozpínaly a smršťovaly před tím naším," vysvětluje Paul Steinhardt.

Zdroj:

www.vesmir.cz, www.livescience.com, www.cs.wikipedia.org

Tagy Albert Einstein Alexander Friedmann Edwin Hubble energie Georges Edouard Lemaître Howard Robertson Milton Humason Princetonská univerzita teorie relativity vesmír