www.theconversation.com, www.livescience.com, www.en.wikipedia.org
Lidé jsou zranitelní. Jako teplokrevní živočichové nedokážeme přežít bez jídla. Stačí, aby se narušil potravní řetězec a zemřeme hlady. Globální oteplování nebo doba ledová tak pro nás může znamenat definitivní konec.
Problémem také je, že se se jako velcí obratlovci sice dožíváme vysokého věku, množíme se ale pomalu. To celkově ztěžuje zotavení z populačních pádů a omezuje adaptaci na rychlé změny v prostředí. Doplatili na to například mamuti nebo obří lenochodi.
Dokonalí lidé?
„Na druhou stranu máme největší zeměpisný rozsah ze všech savců. Obýváme všechny kontinenty,” říká Nicholas R. Longrich, docent v oboru evoluční biologie a paleontologie, University of Bath. „Jsme nejen všude, ale je nás také hodně. I za předpokladu, že by nějaká katastrofa zlikvidovala 99 % populace, stále by přežily miliony jedinců.”
Nejdůležitější je však podle vědce lidská přizpůsobivost a kreativita. Nečekáme, až se změní naše geny, ale k rozvoji využíváme nástroje a inteligenci. „Kulturní evoluce dokonce předčí i evoluci virovou. Vnitrobuněční cizopasníci se vyvíjejí během několika dnů, požádat někoho, aby dodržoval hygienu, ale trvá rychleji.”
Kdy vyhyne lidstvo
Nicholas R. Longrich zároveň uznává, že naše touha změnit svět vede k pomyslnému podřezávání větve, na které sedíme. „Vytvořili jsme jaderné zbraně, znečistili životní prostředí, podpořili klimatické změny. Je jen otázkou času, kdy spadneme do pasti, již jsme si pro sebe nachystali.”
Podle Luka Kempa, vědeckého pracovníka Centra pro studium existenčních rizik na Cambridgeské univerzitě ve Spojeném království, náš druh ohrožují tři katastrofy. Mezi první patří jaderná válka a její dopady na životní prostředí, jako je nukleární zima a omezená produkce potravin. „Naše zranitelnost se zvyšuje s nárůstem produkce obohaceného uranu a eskalujícím politickým napětím,” vysvětluje odborník.
Dalším rizikem, jež nenechává výzkumníky spát, je zneužití biotechnologie k vytvoření rychle se šířících patogenů. „Viry a bakterie speciálně navržené tak, aby byly co nejvíce nakažlivé a smrtící, jsou škodlivější než přírodní organismy, které se v průběhu času samy zlikvidují,” vysvětluje Cassidy Nelson z Future of Humanity Institute na Oxfordské univerzitě. „Můžeme jen doufat, že nikoho nenapadne něco vypustit.”
Třetím rizikem je umělá inteligence, která by mohla omezit náš potenciál jako druhu, změnit představu o tom, co to znamená být člověkem a rozbít představu o účelu lidstva. Sabina Romana, vědecká pracovnice v Centru pro studium existenčních rizik, tuto hrozbu přirovnává k linii domina. „Neohrožuje nás kaskáda událostí jež se mohou spustit, ale naše zranitelnost vůči nim.”
