Neandrtálci se vyvinuli před více než 400 000 lety z našeho společného předka Homo heidelbergensis. Obývali oblast od Středozemního moře až po Sibiř. Lovili velkou zvěř, sbírali byliny, houby i mořské plody. Znali oheň, na němž vařili, vyráběli a používali nástroje, oblečení, šperky. Starali se o děti i starší generaci, své mrtvé pohřbívali a pravděpodobně prováděli rituály. Poslední vědecké výzkumy zároveň naznačují, že mohli mít svou specifickou řeč.
„Je toho stále hodně, co o druhu Homo neanderthalensis nevíme, ale pokud můžeme předpokládat, byli jako my. Zpívali, tančili, báli se duchů, uctívali bohy, dívali se na hvězdy, vyprávěli si příběhy a smáli se,” říká Nicholas Longrich, docent paleontologie a evoluční biologie na University of Bath. „Byli schopni jak laskavých skutků, tak také krutosti, násilí a podvodu.”
Kdyby přežili neandrtálci
Vzdálení příbuzní se s našimi předky setkali při několika příležitostech v průběhu asi 14 000 let, kdy společně sdíleli Evropský kontinent. Důkaz najdeme v našem těle. Odhaduje se, že někteří jedinci mají ve svém genomu 1 % až 4 % neandrtálské DNA.
Nejvýznamnějším rozdílem mezi námi a neandrtálci je ten, že před přibližně 40 000 lety vyhynuli. Přesná příčina jejich zániku vědcům stále uniká. Patrně šlo o výsledek několika faktorů od psychického nastavení, přes počasí až po válečný konflikt.
Co by se ale stalo, kdyby přežili? Podle odborníků by se mohlo odehrát více scénářů. Mezi nejpravděpodobnější patří ten, že by s Homo sapiens splynuli. Náš genom by byl ale dominantnější. Odhaduje se totiž, že jejich celková populace nikdy nepřesáhla desítky tisíc jedinců. „Míchání genů by si vyžádalo, aby byli hybridní potomci přijati do skupin a zacházelo se s nimi jako s plně lidskými,” doplňuje Nicholas Longrich.
Neandrtálci a my
Co by se ale stalo, kdyby homo sapiens a homo neanderthalensis nemohli mít děti? Nepochybně by byli naším druhem utlačováni. Lidé by totiž měli stále početní převahu. Otázkou ale je, jak bychom se k nim chovali. Zda by převládl rasismus nebo tolerance. Osud tohoto druhu by byl ale pravděpodobně podobný, jako u jakékoliv menšinové skupiny, která je vypuzena ze své země.
Pokud by se ale obě dvě skupiny naučily vedle sebe žít v míru, i přesto, že by se nekřížili, je jasné že by naše planeta dostala zabrat. Musela by uživit dvě technologicky vyspělé společnosti. Současná světová populace již překročila číslo osmi miliard jedinců. Je logické, že pokud by neandrtálci nevymřeli, tohoto mezníku, o kterém se hovoří jako o „kritické hranici”, by bylo dosaženo mnohem dřív. Nedostatek vody, potravy, ztráta biologické rozmanitosti a vysoká úroveň skleníkových plynů, k čemuž přelidnění vede, by tedy nebylo hrozbou budoucnosti, ale aktuálním problémem.
Zdroj:
