Když se vyšinutý teenager stane vládcem: Elagabalova krutá vtipnost neznala mezí

2. červenec 2019 četba na 3 minuty
Busta císaře Elagabala

Busta císaře Elagabala

Foto: Pinterest

Když se v roce 218 Elagabalus ujal vlády nad Římem, bylo mu pouhých 14 let. O politice ani diplomacii toho moc nevěděl, zato se mu zalíbila pozice neomezeného vládce, který si může dělat, co chce. Alespoň tak svou funkci mladý chlapec pochopil.

FOTOGALERIE

Elagabalovy růže, olejomalba: Alma-Tadema (1888) Elagabalovy růže, olejomalba: Alma-Tadema (1888) Socha císaře Elagabala v podobě Hercula, jíž byly dodatečně přidány rysy obličeje Elagabalova následovníka Alexandera

Elagabalus (zvaný také Heliogabalus) si Římany popudil už tím, že byl syrského původu a zcela bezostyšně ignoroval římskou náboženskou tradici. Oblékal se do orientálního kněžského oděvu a vážené senátory pohrdlivě nazýval "otroky v tógách". Jako protiváhu k senátu složenému výhradně z mužů prý nechal zřídit senát čistě ženský, v jeho případě však nešlo o krok ke zrovnoprávnění žen, ale spíš o výsměšné gesto vůči římské radě moudrých.

Největší pobouření však Elagabalus vyvolal svým sňatkem s kněžkou Iulií Aquilií, která byla zaslíbena bohyni Vestě a její zneuctění se trestalo smrtí. Láska mladého císaře ke krásné vestálce by se jistě mohla stát námětem tklivého románu, kdyby ovšem tato panna nebyla jen jednou z Elagabalových četných milostných eskapád. Císař se za čtyři roky své vlády stačil oženit hned pětkrát, přičemž své manželky neustále podváděl s muži.

Podle dobových pramenů se rád převlékal za ženu a v nevěstinci svého paláce se nabízel dobře vyvinutým mužům. Dokonce prý zřídil veřejné lázně, kde si mohl bezostyšně prohlížet intimní partie návštěvníků, a vybírat si tak nové milence. Jeho životní láskou se však stal vozataj Hieroklés. Elagabalus ho miloval natolik, že ho chtěl učinit caesarem. To vyvolalo paniku nejen v senátu, ale také v jeho vlastní rodině. Situaci zachránila císařova babička a regentka Iulia Maesa - donutila Elagabala, aby adoptoval svého bratrance Alexandera a učinil ho svým nástupcem.

Sexuální avantýry mladému císaři k zábavě nestačily, a tak si vymýšlel žertíky, které se od těch dnešních kanadských lišily tím, že při nich sem tam zemřeli lidé. Jedním z těch nevinných bylo vpuštění ochočených lvů a leopardů do místnosti, kde císař hodoval se svými hosty. Jen on sám věděl, že zvířata jsou čerstvě nakrmená a nikomu neublíží, a pak se bavil pozorováním přátel, jak se snaží zachránit útěkem.

Jindy prý nechal vpustit mezi diváky v Kolosseu pytel jedovatých hadů. Tento žert bohužel skončil tak, že řada lidí byla hady usmrcena a další ušlapal zpanikařený dav.

Pověst také vypráví, že Elagabalus jednou nechal své hosty zasypat hromadou růží; květin však bylo takové množství, že se z nich několik jedinců nedokázalo vyprostit a udusili se.

Není divu, že vláda takto prostopášného teenagera vydržela necelé čtyři roky. Elagabala doslova nenáviděl celý Řím a záhy se proti němu obrátilo i jeho vlastní vojsko. Císař byl zabit, vhozen do Tibery a nahrazen svým bratrancem Alexanderem.