Kdo byla druidka Hilda: Tajemná keltská žena, její osataky jsou pro vědce záhada

27. srpen 2020 četba na 2 minuty
Romantická představa druidky jako mladé ženy není přesná.

Romantická představa druidky jako mladé ženy není přesná.

Foto: Profimedia.CZ

V době železné se ženy dožívaly v průměru pouhých 30 let. Lebka nalezená v roce 1833 na skotském ostrově Lewis však patřila keltské ženě, která zemřela až po šedesátce. Její ostatky lákají pozornost vědců dodnes. Dotyčná podle nich musela být výjimečnou osobností.

Studentka forenzních věd Karen Flemingová na základě lebky vymodelovala z vosku pravděpodobnou tvář záhadné staré ženy, jež byla v době své smrti už bezzubá. "Řekla bych, že vypadá jako řada starších žen, které potkávám na ulici," poznamenala Flemingová.

Ve své době přitom keltská babička, přezdívaná Hilda, z řady výrazně vybočovala. 40% jejích vrstevnic se nedožilo ani 15. roku života. Ty, které se dočkaly dospělosti, často umíraly v důsledku komplikovaného porodu či nemoci. Čas od času špatné počasí způsobilo neúrodu a s ní i hladomor. Dožít se padesátky bylo v případě keltských žen poměrně umění. Celých šest křížků na bedrech pak znamenalo naprostou výjimku.

Archeologové se domnívají, že Hilda se ve své komunitě musela těšit výsadnímu postavení. Zřejmě pocházela z privilegovaného rodu, jehož příslušníci netrpěli nedostatkem ani v těžkých dobách. Mohlo jít také o druidku, tedy ženu učenou, která se vyznala v bylinách a možná našla nějaký vlastní recept na dlouhověkost.

O duchovních a léčitelských praktikách druidů se bohužel nikdy nic bližšího nedozvíme, protože keltská kultura přísně zakazovala pořizovat o nich písemné záznamy. Něco málo naznačují prameny římské: druidem se podle nich člověk mohl stát až po 25-30 letech pilného studia, přičemž ženy z této aspirace nebyly vyloučeny. Hilda se možná vzdala mateřství a zvolila právě tuto duchovní cestu. Díky tomu se dožila nezvykle vysokého věku a zařadila se mezi nejvyšší intelektuální elitu soudobé společnosti.

Akční letáky