Studentka forenzních věd Karen Flemingová na základě lebky vymodelovala z vosku pravděpodobnou tvář záhadné staré ženy, jež byla v době své smrti už bezzubá. "Řekla bych, že vypadá jako řada starších žen, které potkávám na ulici," poznamenala Flemingová.
Ve své době přitom keltská babička, přezdívaná Hilda, z řady výrazně vybočovala. 40% jejích vrstevnic se nedožilo ani 15. roku života. Ty, které se dočkaly dospělosti, často umíraly v důsledku komplikovaného porodu či nemoci. Čas od času špatné počasí způsobilo neúrodu a s ní i hladomor. Dožít se padesátky bylo v případě keltských žen poměrně umění. Celých šest křížků na bedrech pak znamenalo naprostou výjimku.
Archeologové se domnívají, že Hilda se ve své komunitě musela těšit výsadnímu postavení. Zřejmě pocházela z privilegovaného rodu, jehož příslušníci netrpěli nedostatkem ani v těžkých dobách. Mohlo jít také o druidku, tedy ženu učenou, která se vyznala v bylinách a možná našla nějaký vlastní recept na dlouhověkost.
O duchovních a léčitelských praktikách druidů se bohužel nikdy nic bližšího nedozvíme, protože keltská kultura přísně zakazovala pořizovat o nich písemné záznamy. Něco málo naznačují prameny římské: druidem se podle nich člověk mohl stát až po 25-30 letech pilného studia, přičemž ženy z této aspirace nebyly vyloučeny. Hilda se možná vzdala mateřství a zvolila právě tuto duchovní cestu. Díky tomu se dožila nezvykle vysokého věku a zařadila se mezi nejvyšší intelektuální elitu soudobé společnosti.
