Vědec uvařil pivo podle 2500 let starého keltského receptu. Zůstal v šoku, když ho ochutnal

Tereza Malá | 11. 1. 2023

Ano, pravda je, že Keltové skutečně vařili pivo z obilí a sladu. Pivo pro ně bylo dokonce velmi důležité a bylo běžně považováno za nápoj bohů. I proto Keltové pili pivo během různých společenských a náboženských obřadů a slavností, a dokonce jen často používali i jako platební prostředek. A jak by obstálo?

Pivo se tehdy vařilo pomocí sladu, který se míchal s vodou a kvasnicemi. Dále se nechávalo vykvasit. K tomu Keltové používali pro chuť piva i různé byliny a koření, jako je pryskyřice z borovice, která dodávala pivu chuť a aroma. Pivo se připravovalo převážně pro muže, ale některé zdroje uvádějí, že i ženy a děti mohly pít pivo, pokud bylo slabší a méně silné.

O složení piva vypovědělo keltské naleziště

Vědcům se dokonce podařilo jeden ze starých receptů vzkřísit. Jak je vidno, dávní keltští vládci komunity se rádi bavili a pořádali bohaté hostiny. Místem jejich pořádání byl místní pivovar, který byl schopen vyrábět velké množství piva s tmavou, kouřovou a mírně kyselou chutí. To se podařilo zjistit díky speciálně zkonstruovaným příkopům, které byly dříve vykopány v keltském sídlišti starém 2 550 let. Právě na tomto sídlišti bylo zjištěno i to, z čeho bylo pivo vyráběno.

Podle archeobotanika Hanse-Petera Stiky ze Stuttgartu byla v příkopech nalezena zuhelnatělá zrna ječmene, což svědčí o nedalekém podniku na výrobu sladu. Tato starověká zrna jsou podle odborníka velmi podobná ječnému sladu, který vyrobil reprodukcí několika metod. Tyto metody byly známy již v době železné.

Další starověké pivní recepty najdete v tomto videu:

Zdroj: Youtube

Jaký byl recept na keltské pivo?

Podle některých zdrojů Keltové používali následující recept na pivo. Používali slad z obilí, jako je pšenice nebo žito, které se nechávalo klíčit. Slad se pak sušil a mlel najemno. Vodu k výrobě piva používali z řek nebo jezer. Dále používali přírodní kvasnice, které se přirozeně vyskytovaly v ovzduší nebo na povrchu sladu. A nakonec pivo dochucovali různými bylinami a kořením jako je pryskyřice z borovice nebo máta, které dodávaly pivu chuť a aroma. Používaly se rovněž pelyněk, semena mrkve nebo jitrocel, případně i semena henbanu, rostliny, která rovněž zvyšovala opojnost piva.

Při samotné výrobě se slad smíchal s vodou a nechal se kvasit, dokud se nevytvořily kvasnice. Poté se do směsi přidávaly byliny a koření podle chuti. Následně se pivo nechávalo odležet a pak se nalévalo do dřevěných nebo kameninových nádob a uchovávalo se v chladu.

Jak vypadali staří Slovani, Germáni a Keltové? Naše představy jsou zcela mylné
Magazín

Jak vypadali staří Slovani, Germáni a Keltové? Naše představy jsou zcela mylné

Obstálo by dnes?

Namůžeme říci, jak by nám dnes keltské pivo chutnalo. I tehdy již záleželo na mnoha faktorech, jako je kvalita surovin, postup vaření a skladování piva. Navíc chutě a preference lidí se v průběhu historie měnily, proto je tedy pravděpodobné, že chuť keltského piva se lišila od piva, které se vaří dnes. Zřejmě bylo méně sladké a méně nachmelené než pivo, na které jsme zvyklí dnes.

Keltové pili pivo převážně kvůli hydrataci, protože voda z řek a jezer mohla být znečištěná a nebezpečná k pití. Pivo tedy sloužilo jako zdroj tekutin a mohlo mít i léčebné účinky. I díky nim bylo pivo považováno za nápoj bohů a konzumováno během různých společenských a náboženských obřadů a slavností. Mělo i omamné účinky, ale není zcela jasné, zda to bylo běžné nebo zda se jednalo o výjimečný jev.

Keltské pivo v moderním věku

Jak se ukázalo na keltském nalezišti, ječmen se namáčel ve speciálně vybudovaných příkopech, dokud nevyklíčil. Poté se zrna sušila zapálením ohňů na koncích příkopů, což dodalo sladu kouřovou chuť a tmavší barvu. Bakterie mléčného kvašení stimulované pomalým sušením namočených zrn pak dodávaly pivu kyselost. Kvašení bylo vyvoláno použitím pivovarského zařízení pokrytého kvasnicemi nebo přidáním medu či ovoce, které obsahují divoké kvasinky.

Když se pak podařilo Stikovi uvařit víno podle keltského receptu, užasl nad jeho pronikavou chutí. Zároveň však pivo bylo zakalené, obsahovalo kvasničný sediment a pilo se při pokojové teplotě. Jenže mělo jedno nevýhodu: Jak se ukázalo, páchlo jako kozel, a ještě by vás možná otrávilo!

Zdroje: www.wired.com, www.stoplusjednicka.cz

Tagy bylina Keltové koření kvasinky med nápoj obilniny pivo recept slad