Kensingtonský kámen: Kvůli jedné z největších záhad se vědci hádají do krve

Elena Velímská | 24. 8. 2022

To, že se vědecká obec často neshodne v názorech, pokud jde o nálezy či i samotná historická fakta, není až tak neobvyklé. Původ Kensingtonského runového kamene zůstává i po sto dvaceti letech záhadou a předmětem vědeckých debat. Co jeden vědec zpochybní, jiný vysvětlí a naopak. Dosud je stále ve hře možnost, že je to geniální podvrh. Ale vlastně nejde jen o to, zda je, či není. Kensingtonský runový kámen, pokud se jednou prokáže, že je pravý, by totiž vepsal novou kapitolu do severoamerické i skandinávské historie.

Z pole do muzea

Badatelskou záhadu zvanou Kensingtonský runový kámen dnes obdivují návštěvníci Muzea runových kamenů v severoamerickém městě Alexandria ve státě Minnesota. Je to kamenná deska o váze 92 kilo popsaná runami. Na výšku měří 76 cm, široká je 41 cm, její tloušťka je 15 cm. Záhadou není to, co je to za kámen a co text znamená, ale kdo ho do kamene vytesal. Badatelé z celého světa hledali vysvětlení, jak se mohl kámen s runami z roku 1362 objevit v nitru Severní Ameriky. Ale teď k jeho nálezu. Runový kámen objevil ve spletitých kořenech osiky na koupeném pozemku nedaleko Kensingtonu švédský přistěhovalec O. Öhman v roce 1898. Jeho 10letý syn Edward si povšiml podivných vyrytých znaků. Öhman kámen z šedého tvrdého pískovce (droby) vytáhl, odvezl na farmu, nález oznámil. Badatelé zjistili, že jsou vyryté čáry vikinské runy…

Záhada Tollundské mumie: Proč se muž, kterého zavraždili, šťastně usmívá
Cestování

Záhada Tollundské mumie: Proč se muž, kterého zavraždili, šťastně usmívá

Co runy naznačují

Kámen zkoumali historici, geologové – a lingvisté. Ti runový nápis vyluštili. A právě text a datum se staly kamenem úrazu. A kámen záhadou. Obecně přijímaný překlad zní: „nás 8 Gótů (Švédů) a 22 Norů na průzkumné cestě z Vinlandu přes západ. Utábořili jsme se u jezera se 2 skerry (skalnatými ostrůvky), jeden den cesty severně od tohoto kamene. Jeden den jsme vyjeli lovit ryby. Po návratu domů jsme našli 10 našich mužů rudých od krve a mrtvých. AVM (Ave Virgo Maria neboli Zdrávas Maria), zbav nás všeho zlého. 10 lidí z našich mužů je na moři, aby se starali o naše lodě, 14 dní cesty od tohoto ostrova. Rok 1362.“ Pokud by nápis byl pravý, pak by to dokazovalo přítomnost skandinávských mořeplavců v severoamerickém vnitrozemí 130 před Kolumbem. Dle archeologických nálezů se ví, že Vikingové dorazili na ostrov New Foundland nejméně o pět století dřív, než slavný španělský objevitel na americký kontinent. Před nimi zřejmě i Polynésané. Ale nedostali se do vnitrozemí a nesetkali se domorodci.

Zdroj: Youtube

Trhliny a záplaty

Kámen s runami byl shodou okolností vykopán právě v době, kdy Spojené státy žily zájmem o ranou historii a o vše, co se týkalo Vikingů v Americe. Pokud je to vtip, jak se pobavit na účet badatelů, musel padělatel znát starý skandinávský jazyk, runy, umět tesat do kamene a mít i určité historické znalosti. V podezření byl nálezce Öhman, i proto, že byl Švéd. On však měl jen to nejzákladnější vzdělání. Údajně však neměl vědce v lásce, stejně jako jeho přítel pastor S. Fogelblad, který nějaké znalosti o runách mít mohl. Öhman se k podvodu nikdy nepřiznal. Spor se vede i o věrohodnost textu. Vědci vytýčili jedinou možnou trasu k Alexandrii „přes západ“. Ta musela vést z Hudsonova zálivu. Zjistili, že je 1 200 km dlouhá a těžko by ji bylo možné zdolat za 14 dní. Přesto písemné zmínky o možných skandinávských výpravách do Severní Ameriky ve 14. století existují. A v roce 1910 trasu zkoumal profesor G. T. Flom. Zjistil, že cestu z Hudsonova zálivu do Minnesoty používali průzkumníci již několik desetiletí před osídlením oblasti.

Spory vedou i geologové v otázce eroze jak kamene, který by měl být vystaven povětrnostním podmínkám, tak samotných run. Původně byly odhadnuty na stáří 500 let. Analýza z roku 2003 tvrdí, že jsou nápisy staré více než 200 let. Jiná, z roku 2016, že jsou stejně ostré jako v den, kdy byly vytesány, tedy bez známek eroze. Kromě dalších sporných faktů, například, zda by Švédové a Norové vyrazili spolu, největší neshody mají lingvisté. Poukazují na jazyk, slovní zásobu a gramatiku, které byly rozdílné v klíčových dvou stoletích – 14. a 19. Tedy pravý nápis či padělek. H. Williams, profesor skandinávských jazyků, odborník na runologii připouští, že chybí přesvědčivé důkazy v obou směrech.

Runový kámen na papíře

Jak napsal už v roce 1968 minnesotský historik T. Blegen, málokterá otázka v amerických dějinách vzbudila takovou zvědavost a vyvolala tak rozsáhlé diskuse jako Kensingtonský runový kámen. Byla o něm napsána řada článků, knih. Jak zastánci pravosti tak odpůrci. Jen v knihovně Minnesotské historické společnosti je jich víc než čtyřicet. Snad nejhorlivějším zastáncem pravosti byl norsko-americký spisovatel, historik H. Holand, který se snažil ovlivnit vědecké i veřejné mínění více než 40 let. I on napsal nespočet článků a knih. Měl své zastánce, jeho tvrzení však vždy byla jinými vědci zpochybněna. I když se dnes většina odborníků přiklání k tomu, že je to padělek, stále je dost těch, kteří v jeho pravost věří. A pokud není pravý, stále zůstává otázka: kdy, možná i kde, kdo a hlavně proč si dal takovou práci, aby do kamene vytesal runy, které vyprávějí nepravdivý příběh Skandinávců v Americe.

Jeskyně v království Mustang vydaly své tajemství. Vědci už vědí, kdo je vytesal
Cestování

Jeskyně v království Mustang vydaly své tajemství. Vědci už vědí, kdo je vytesal

Zdroje: runestonemuseum.org, www.minnpost.com, www.history.co.uk

Tagy Alexandrie Hudsonův záliv Minnesota nápis Severní Amerika USA