Prohlubeň se nachází severovýchodně od Nového Zélandu. Se svou hloubkou 10 047 metrů patří mezi nejhlubší oceánské útvary na Zemi. Průzkum odstartoval v roce 2012. Vědci však stále měli problém dosáhnou jejího dna.
S přibývajícími kilometry ubývá světla a tepla, zároveň roste tlak. Proto je nemožné, aby příkop prozkoumali potápěči. Stejně tak měli problém i roboti. Vybíjely a deformovaly se jim baterie. Vynález ponorky HOV Fendouzhe ale změnil dějiny výzkumu.
Kermadecký příkop
Dvacet let čínští inženýři pracovali na ponorném plavidlu, které by bylo nejen schopné samo vydržet extrémní podmínky, jež v hlubinách panují, ale zároveň by uneslo také posádku. Intenzivní práce se vyplatila. Dne 24. listopadu roku 2022 novozélandská vědkyně Dr. Kareen Schnabel a ponorní piloti Deng Yuqing a Yua Xin z Institutu hlubinných věd a inženýrství Čínské akademie věd dosáhli nejhlubšího bodu Kermadeckého příkopu.
„Nic se nedá srovnat s tím, když na vlastní oči spatříte tajemné dno s jemným pískem a pozoruhodnými živočichy,” říká mořská bioložka. „Znepokojivé ale bylo, že i zde se nacházely rybářské plováky, sítě a další odpadky.”
Vědci během svého šestihodinového ponoru shromáždili hlubokomořskou vodu, sedimenty, horniny, biologické vzorky a údaje o životním prostředí. Vyfotografovali také řadu podivných zvířat. Většina z nich nebyla zatím nikdy zdokumentována.
Nový podmořský svět
„Viděli jsme například šarlatového ďasa, který plaval hlavou dolů," směje se mořský ekolog David Bowden. „Ryby a korýši hltali mrtvolu měsíčníka svítivého nebo čistili už tak dokonale ohlodané kosti čtyřmetrového žraloka."
Materiál, jenž se průzkumníkům podařilo získat, má poskytnout nové poznatky o geologických procesech subdukční zóny Kermadec o tom, jak v příkopu funguje potravní řetězec, jak jeho obyvatelé reagují na klimatickou změnu a lidskou činnost.
