Je velmi zvláštní, že jordánská masivní zeď byla poprvé spatřena z letadla až v roce 1948 sirem Alecem Kirkbridem, britským diplomatem v Jordánsku, který si všiml z výšky dlouhého objektu, který nedával smysl. I když je dnes zeď v troskách, je velmi pravděpodobné, že ani v dobách, kdy byla postavena, nebyla masivní. Byla vysoká kolem metru a asi půl metru široká, zato její délka byla opravdu zvláštní. K čemu zeď sloužila? Stopy starověkého zemědělství jsou více patrné na západě zdi než na východě, takže je možné, že zeď označovala hranici mezi starověkými zemědělci a kočovnými pastevci, nebo byla jiným typem hranice.
O této podivné zdi pojednává i toto video:
Účel zdi není znám
Obdobná zeď byla nalezena i v egyptsko-izraelské poušti, kde však obdobné stavby kuželovitého charakteru sloužily k odchytu zvěře. Zde se tato možnost nenabízí.
Archeologové, kteří se studiem zdi zabývají, se zaměřili na její zkoumání z výšky. Následná analýza leteckých snímků pak odhalila, že zeď vede ze severoseverovýchodu na jihojihozápad v přesné délce 106 km. Její stavba není pravidelná, takže jsou zde úseky, kde se rozbíhá ve dvě stěny, jinde se zase rozvětvuje, takže pak při součtu její celková délka skutečně dosahuje 150 kilometrů. Navíc se ukázalo, že její součástí byly dříve i věže, rozmístěné od sebe více než kilometr, ale nepravidelně. Celkem jich mohlo být původně kolem stovky a každá měla průměr 2 až 4 metry.
Stovka věží a další nálezy
Vědecký tým Davida Kennedyho, profesora Západoaustralské univerzity, a Rebeccy Banksové z Oxfordské univerzity se domnívá, že věže sloužily různým účelům. Mohly být jak bezpečným místem k přenocování, takže poskytovaly azyl, mohly ale sloužit i jako strážní věže nebo úkryty pro lovce, kteří zde lovili pouštní zvěř. Některé z nich byly zřejmě postaveny až po vybudování zdi.
V mnoha věžích se pak nalezly pozůstatky keramiky, které byly rovněž roztroušeny i na některých místech podél zdi. Díky nim se podařilo určit, že zeď byla zbudována zřejmě v nabatejském obdobím, tedy v mezidobí 312 př. n. l. - 106 n. l., s přesahem do období Umajjovců (661-750 n. l.). Více konkrétních informací ale není známo. Největší záhadou stále zůstává, kdo stavbu postavil – nemuselo se totiž jednat o stavbu státní, ale možná ji jen zbudovaly místní komunity bez většího smyslu. Vzhledem k tomu, jak byla nízká, totiž obrannou funkci rozhodně plnit neměla.
Záhady by mohl pomoci objasnit další terénní výzkum, který je v oblasti pánován.
Zdroje:
