Poprava K. H. Franka: Jak vypadaly poslední minuty nacistického zločince

Foto: Profimedia.cz a Wikimedia Commons, Unknown, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.ph

Svým podpisem poslal na smrt tisíce lidí. „Krvavý pes Frank“, jak mu bylo přezdíváno, rozhodl o smrti studentů 17. listopadu 1939, nechal vypálil Lidice a Ležáky, popravil stovky lidí po heydrichiádě a nad mrtvými těly parašutistů si připíjel s ostatními pohlaváry koňakem.  

Určitě si byl vědom svých činů, jinak by se rodák z Karlových Varů nerozhodl, že musí na konci války uprchnout. Když jeho auto projíždělo Rokycany, na náměstí ho poznalo pár lidí. Jeho osud byl zpečetěn. Američtí vojáci ho zatkli, odeslali do Plzně, později do Wiesbadenu, a nakonec ho předali do Československa.

Frankovi byl jasné, že se smrti již nevyhne. Čechoslováci ho z duše nenáviděli a snad každý ho chtěl vidět viset. Úřady ale jeho případ vzali zodpovědně. Vyslýchán byl od srpna 1945 několik měsíců a cílem bylo zjistit co nejvíce informací o něm i jeho spolupracovnících. (Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sedmdesat-let-od-popravy-k-h-franka.A160520_112732_domaci_cen)

K. H. Frank s R. Heydrichem a H. BohmemZdroj: Wikimedia Commons, By Bundesarchiv, Bild 146-1972-039-28 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://co

Podobně jako většina nacistických zločinců, i Frank se obhajoval tím, že pouze plnil rozkazy. Podle jeho výpovědi mu často volal rozlobený Hitler a nařizoval, aby daný problém vyřešil. Podle tehdejšího deníku Práce Frank „[…] v předtuše a očekávání spravedlivého trestu, projevil opět svou zpupnost, když se drze prohlašoval ‚za oběť‘ a odvážil se cynického popření svých nezměrných vin. Vrcholem všeho ovšem bylo, když se [Frank] odvažoval tvrditi, že český národ by vlastně měl být nacistům – ještě vděčný."

Ani obhajoba, ani závěrečná řeč Franka nemohla zachránit. Prokurátor Drábek svými slovy shrnul to, co si myslela většina lidí: "Sudetským Němcům nešlo jen o spojení s národním celkem v říši, nýbrž o obsazení a zničení Československa a podrobení, ba vyhubení našeho národa."(Zdroj: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/28857/BPTX_2009_2_11230_0_198587_0_86807.pdf?sequence=1&isAllowed=y)

Soud vynesl verdikt 21. května 1946. Pro média i celé Československo to byla velká událost. Už se nepopisoval pouze soud, ale články se věnovaly také posledním chvílím K. H. Franka. Podle novin měl Frank v tříhodinovém okně mezi soudem a popravou psát dopisy pro rodinu, prohlížet si fotografie a poobědvat šest vajec se salámem se skleničkou koňaku. Návštěvu kněze odmítl. Kdo si ráno nestihl koupit vstupenku na přelíčení a výkon trestu, spoléhal se na články, které popsaly průběh trestu téměř minutu po minutě. Rozvášněný dav pěti a půl tisíce lidí se tlačil na dvoře pankrácké věznice, kde od rána budovala šibenice. V 13:10 hodin byl Frank přiveden.

Prestižní školy, v nichž se vychovávali mladí nacisté, fungovaly i na území Protektorátu Čechy a Morava.

Výchova elitních nacistů v Čechách: Jak vypadalo přijímací řízení a školní řád

Podle deníku Svobodné slovo prý musel vynaložit veškeré síly, aby vystoupil po schůdcích. "Bylo třináct hodin 31 minut, když pomocníci mistra uvolnili provaz, na kterém byl K. H. Frank vytažen na popravčí kůl. Jeho tělo skleslo a v tom okamžiku se ho chopily ruce mistra popravčího v bílých rukavicích, aby mu přikryl tvář a strhl vaz." Tím bylo podle sledovaných deníků učiněno spravedlnosti zadost: "Na kuse provazu se skloněnou hlavou se houpá na šibenici ve žlutých vojenských botách, v pomačkané esesácké uniformě bývalý esesácký gruppenführer a Himmlerův vyšší policejní vedoucí K. H. Frank, který po 6 let hitlerovské okupace vyhuboval a terorizoval český národ a ještě před rokem chtěl vyvraždit a vypálit Prahu. […] Jste pomstěni, vy všichni soudruzi a vlastenci, které sprovodila ze světa ruka hromadného vraha K. H. Franka."

Akční letáky