Gottwaldovi bylo pouhých 56 let, což jsou pro muže v prezidentské funkci teoreticky ta nejlepší léta. Cenzura by nikdy nedopustila, aby se v médiích přetřásal jeho zdravotní stav, a tak se zdálo, že je dělnický prezident v dobré fyzické kondici. V noci po příletu ze Stalinova pohřbu se mu však udělalo nevolno a hned ráno si přivolal lékaře. Za dva dny poté, dne 14. března 1953, doktoři boj o jeho život prohráli.

Mezi veřejností se začaly šířit spekulace, že byl Gottwald v Moskvě otráven. Když skonal Stalin, musel být odstraněn i jeho patolízal, aby sovětští soudruzi mohli nerušeně začít novou politiku. Podle jiné verze Gottwalda zavraždili přívrženci popraveného Rudolfa Slánského, protože po Stalinově smrti se toho už jednoduše mohli odvážit. Hovořilo se také o "spiknutí lékařů".

Málokdo přitom tušil, že Gottwaldovo zdraví bylo podlomeno syfilidou a těžkým alkoholismem. Lékaři se proti němu nespikli, naopak mu moudře doporučili, aby svou účast na Stalinově pohřbu vynechal. Už v roce 1944 totiž u něj byla zjištěna výduť na aortě jako důsledek neléčeného syfilisu. Změna atmosférického tlaku při cestě letadlem mohla způsobit její prasknutí, což by znamenalo konec.

Gottwald se ale chtěl do Moskvy dopravit za každou cenu. Stalinovo úmrtí znamenalo pro SSSR a jeho satelity úsvit bojů o moc a československý prezident nechtěl nic prošvihnout. První cestu překonal bez obtíží, po pohřbu si jen stěžoval na zvýšenou teplotu a rýmu. Lékaři mu radili, aby se do Prahy vrátil raději vlakem. Opět neposlechl, a tak došlo k obávanému prasknutí aorty a krvácení do hrudního koše. Než to přivolaný tým lékařů zjistil, bylo na operaci pozdě. (Zdroj: historyweb.dennikn.sk/clanky, březen 2018)

K prezidentovu špatnému zdravotnímu stavu přispěl velkou měrou i alkoholismus, který se u něj přehoupl do těžké formy po převratu v roce 1948. Pitím se Gottwald snažil přehlušit obrovský strach, který v něm vzbuzoval nevypočitatelný Stalin a jeho poradci. Dobře věděl, že obětí čistek se může stát naprosto kdokoli a bez logického důvodu. Třeba i on sám.

Opilý chodil na stranické schůze i oficiální audience, kde často nebyl schopen vyslovit souvislou větu. Začal se chovat jako šílený. Po Stalinově vzoru podepisoval rozsudky smrti pro všechny osoby, u kterých cítil rivalitu nebo záškodnictví. V roce 1952 nechal zatknout i svého osobního psychiatra Vladimíra Haškovce. Ten v rámci léčby Gottwaldovi schovával lahve s alkoholem a neúspěšně se ho snažil přesvědčit k abstinenci. To však zřejmě nebyl důvod k jeho zatčení. Haškovec byl obviněn z předávání informací o prezidentově stavu Rudolfu Slánskému, jenž v té době upadl v nemilost. Z toho se poté vyvinulo tvrzení, že Gottwalda schválně léčil "špatně" a chtěl ho zabít.

Prezidentova náhlá smrt zřejmě Haškovcovi zachránila život. Po ročním věznění byl podmínečně propuštěn, nikdy se však už nemohl vrátit na akademickou půdu. (Zdroj: www.irozhlas.cz, únor 2019)

Jako jeden z blízkých ošetřovatelů Klementa Gottwalda byl i jedním z těch, kdo dobře věděli, že se prezidentův životní styl neslučoval s možností dlouhověkosti. Konspirační teorie o spiknutí či otravě byly skutečně jen výplodem fantazie záměrně neinformovaných občanů.