Římští básníci popisovali Kleopatru jako "ženu nepřekonatelné krásy, schopné uhranout jakéhokoli muže". Horatius dokonce označil její šarm za "smrtící". Je známo, že v době, kdy Kleopatra pobývala s Caesarem v Římě, udávala tón místní módy. Ačkoli tu coby vládkyně nepřátelské říše nebyla příliš vítaná, římské ženy začaly kopírovat její účes i styl oblečení. Kdyby byl ve starověku existoval Instagram, Kleopatra by se jistě stala nejsledovanější ikonou Středomoří.

Mýtus o neuvěřitelné fyzické kráse dodal romantický nádech i jejímu vztahu s Markem Antoniem. Příběh vášnivé lásky dvou atraktivních milenců, tragicky zakončené společnou sebevraždou, se nesl staletími až do dnešní doby a vydělal na něm i Hollywood. Jaké pak bylo rozčarování, když se v roce 2007 objevila v médiích fotografie mince, na které je Kleopatra vyobrazena jako nehezká osoba s velikým nosem, ostrou bradou a zapadlýma očima. Je možné, že tolik opěvovaná královna ve skutečnosti vypadala spíš jako muž?

Pokud se chceme dopátrat pravé Kleopatřiny podoby, musíme si nejprve odmyslet tradiční egyptské rysy, protože Kleopatra v první řadě vůbec nepocházela z Egypta, ale z řecké dynastie Ptolemaiovců. Její předkové ve skutečnosti ani nehovořili egyptsky, Kleopatra byla údajně první vladařkou svého rodu, která řeč poddaných plynně ovládala. Dohromady hovořila devíti jazyky, což jí výrazně pomohlo v kariéře i diplomacii. Nebývalý zájem o studium cizích jazyků naznačuje, že se Kleopatra od mládí nestarala ani tak o svůj zevnějšek, jako o intelekt. A musela být mimořádně ambiciózní.

Po smrti matky, v pouhých 14 letech, se Kleopatra stala spoluvladařkou a zástupkyní svého otce. Politické zkušenosti tedy získala už v mladém věku. Když jí bylo 18 let, zemřel i otec. Od Kleopatry se očekávalo, že si vezme za manžela svého desetiletého bratra a společně s ním převezme vládu nad Egyptem.

Jenomže Kleopatra byla solitérka. Bratra z jeho postu obratně vystrnadila a vlády se ujala sama. Z této doby také pocházejí nešťastné mince, které královně přisuzují nelichotivou podobu. Nabízí se možnost, že se Kleopatra nechala vyobrazit schválně s mužnými rysy, aby získala důvěru poddaných. Výrazný nos a ostrá brada byly totiž ve starém Egyptě znakem síly a moci.

Kleopatra tedy vůbec nemusela být tak "ošklivá", jak ji zpodobnily mince. Ale závratnou krásou prý přesto neoplývala. Řecký spisovatel Plútarchos její vzhled označil za průměrný. "Byl to její hlas a neodolatelné charisma, co ji činilo tak žádoucí," uvedl ve svých spisech.

Proč bychom raději měli důvěřovat Plutarchovi, a nikoli římským básníkům? Důvod je prostý: římští literáti byli ovlivněni propagandou Antoniova rivala Augusta, který Kleopatru nemohl vystát. Všemocně se snažil, aby egyptská královna byla v Římě vnímána jako nemravná svůdnice, jež nebohého Římana Antonia očarovala svým hříšně krásným tělem. Tato negativní reklama měla nicméně zcela opačný účinek, než Augustus zamýšlel: Kleopatra se stala sex symbolem a módní ikonou své doby.

Na bitevním poli sice Kleopatra s Antoniem nakonec proti Augustovi neuspěli, ale jejich příběh je nesmrtelný - nejspíš i díky nenávistné propagandě jejich nepřátel.