Když se vysloví její jméno, snad každý si představí ženu s havraními vlasy a ofinou, bujným poprsím a s černými očními linkami, jak smyslně leží v róbě zakrývající jen to nejdůležitější a rozhoduje, koho ze svých nepřátel předhodí krokodýlům.
Tento obraz nestvořila jen kinematografie, ale také starověcí historici, již o egyptské panovnici mluvili jako o ženě nebývalé krásy. Senátor řeckého původu Kassios Dion ji ve svých Římských dějinách popsal jako „chytrou, vtipnou a sympatickou". Římský básník Lucan o jejím vzhledu řekl, že je „nebezpečný". Kronikář Plutarchus byl konkrétnější. „Neoplývala tváří, která každého na první pohled uchvátí, ale kouzlu její přítomnosti se nedalo odolat. V její osobě a řeči byla spojena přitažlivost a síla charakteru."
Mocná Kleopatra
Pověsti o jejím působivém charisma podporoval i fakt, že panovnice byla vysoce vzdělaná. Na rozdíl od žen své doby studovala matematiku, filozofii, astronomii a dokonce i strategii válčení. Mluvila nejméně dvanácti jazyky. Jako první ze svého rodu se naučila egyptsky. Za svého života prokázala také nesrovnatelnou zdatnost jako politický diplomat.
Byla jednou z prvních osob v historii, jež kladla důraz na osobní značku. Ráda se oblékala do drahých látek, nosila neobvyklé účesy a trávila spoustu času nad make-upem. Dokonce i své vlastní podobizny nechávala upravovat tak, aby získala důvěru svých poddaných.
Kleopatra - rekonstrukce její podoby
Na stříbrných denárech, které byly vyraženy v letech 37 až 33 př. n. l. je tak zobrazena s velkým orlím nosem a ostrou bradou. Text nad její hlavou o ní říká, že je „Královnou králů a dítětem králů." Historici předpokládají, že hlavním důvodem, proč se nechala zošklivit je fakt, že výrazné rysy byly ve starém Egyptě znakem moci.
Jak tedy Kleopatra opravdu vypadala? Odpovědí na tuto otázku by mohly být mramorové busty a sochy zhotovené za jejího života. Panovnice má na nich drobné, ale plné rty, tupou a dvojitou bradu, velké oči a dlouhý nos. Hlavu ji zdobí kudrnaté vlasy a diadém. Ten byl v helénistickém světě nepostradatelným symbolem královské autority.
Řecký životopisec Ploutarchos z Chaironeie ve svém Životě Julia Caesara zároveň uvádí, že když bylo Kleopatře asi dvaadvacet let, ukryla se v pytli, který se používal k ukládání ložního prádla. Takto se nechala přednést před svého budoucího partnera. Pokud je tedy text pravdivý, můžeme z něj usoudit, že byla malá a drobná.
Zdroj:
www.penelope.uchicago.edu, www.talesoftimesforgotten.com, www.quora.com, www.starovekyegypt.net
