Kletba křižníku Scharnhorst: Válečné monstrum přinášelo smrt všem krom nepřátel

20. září 2019 četba na 3 minuty
Křižník Scharnhorst provázela neuvěřitelná smůla.

Křižník Scharnhorst provázela neuvěřitelná smůla.

Foto: Koláž Šíp

Pokud postavíte válečnou loď, lze očekávat, že na ní budou umírat lidé. Ale ne tak jako v případě německého křižníku Scharnhorst. Za jeho krátký život ho postihla dlouhá řada těžko uvěřitelných nehod.

Měla to být další pýcha nacistické armády. Křižník zcela nové konstrukce začali stavět dělníci ve Wilhelmshavenu na břehu Severního moře v květnu 1935. Spolu s ním v docích vyrůstalo i sesterské plavidlo Gneisenau. Zatímco v jeho suchém doku šlo všechno jako na drátkách, na stavbě lodi pojmenované po pruském generálovi Gerhardu von Scharnhorstovi (1755–1813) se začaly dít podivné úrazy.

Hysterie mezi dělníky

Vrcholem všeho byla tragédie, která se stala koncem roku. Zhruba ze dvou třetin dokončený trup o délce 235 metrů a šířce 30 metrů se z nejasné příčiny náhle naklonil na stranu. Rozmačkal 61 pracovníků a více než sto zranil.

Mezi dělníky v tu chvíli naplno propukla hysterie a odmítli na stavbě prokleté lodě pracovat. Trvalo další tři měsíce, než se vedení loděnice podařilo sehnat muže, kteří se nebáli a dokázali trup opět narovnat.

Další těžko uvěřitelná věc se stala v roce 1936 při spouštění na vodu. Traduje se, že v noci před slavností se loď samovolně rozjela po kolejnicích a v kanálu rozdrtila dvě menší plavidla. Vedení armády pak rozšířilo fámu, že křižník spustila na vodu po tmě z bezpečnostních důvodů.

Neuvěřitelná smůla

Trvalo ještě další tři roky, než se Scharnhorst podařilo zcela dokončit. A hned jedna z prvních bojových misí, která vedla k polské Gdyni, skončila neštěstím. Při palbě explodovalo jedno palubních děl, což si vyžádalo život devíti námořníků.

Záhy se udusilo dalších 12 vojáků, když se porouchala dodávka kyslíku do jedné z palebných věží. Mezi posádku, čítající téměř dva tisíce osob, se začal vkrádat strach.

V roce 1940 byl Scharnhorst při námořních bitvách těžce poškozen a odtažen do domovského přístavu na opravu. Tam ale z nepochopitelných příčin narazil do zakotvené lodi Bremen, která se potopila.

Opravený křižník naháněl v severních vodách strach spojencům až do roku 1943, kdy se u Norska střetl s velkou přesilou. Díky vyšší rychlosti zmizel ve tmě a říká se, že pronásledovatelé vypálili do noci poslední zoufalou salvu jen tak naslepo. Projektily si každopádně na vzdálenost několika kilometrů neomylně našly svůj cíl. Kde přesně se těžce ochromený Scharnhorst potopil, se podařilo zjistit až v roce 2000, kdy vědci objevili jeho vrak v hloubce 300 metrů.

Z křižníku se zachránilo pouze 36 mužů, ale část z nich posléze zahynula při výbuchu olejových kamínek na ubytovně. Kletba Scharnhorstu si je našla i na souši.

Akční letáky