Zdroje:

plus.rozhlas.cz, www.zlate-mince.cz, www.wikiwand.com, cs.wikipedia.org, www.praha-levne.cz

Moc říšského protektora Reinharda Heydricha byla v protektorátních Čechách takřka neomezená. Byl prvním mužem v zemi, proto rozhodoval o životě a smrti, i o právu a bezpráví. A toho se dopouštěl v takové míře, že jej český lid nenáviděl. Vše završil tím, že si na hlavu nasadil legendami opředenou svatováclavskou korunu. A co se stalo pak? Stala se legenda o svatováclavské koruně osudnou i Reinhardu Heydrichovi?

Legendy - nebo skutečná kletba?

Svatováclavská koruna je nejen součástí korunovačních klenotů, ale i předmětem opředeným mnoha tajemnými historkami a tradicemi. Ač je součástí svatovítského pokladu již od 14. století, mluví se o ní i v souvislosti s historií ne tak dávno minulou. Kromě tradic a legendy s ní dokonce souvisí i jedna kletba. Smrt do roka postihne každého, kdo si ji neoprávněně nasadí.

Nebylo moc věcí, které by si říšský protektor nemohl dovolit. A samozřejmě legendy, a o to více české, pro něj neznamenaly zhola nic. Ač znalý legendy, nedbal. Heydrich si na hlavu

nasadil svatováclavskou korunu… A kletba se vyplnila. Skutečně do roka zemřel.

Česká národní dědictví a poklady

Svatováclavskou korunu nechal vyrobit náš nejslavnější král Karel IV. pro svou připravovanou korunovaci na českého krále. Na hlavu mu jí usadil arcibiskup Arnošt z Pardubic 2. září 1347 ve svatovítské katedrále a potvrdil ho tak hlavou království.

„Král pak daroval korunu, jíž sám byl korunován, svatému Václavu, aby byla v určených dnech v Pražském kostele vkládána na jeho hlavu a ustanovil, že všichni čeští králové, jeho nástupci, mají být korunováni touto korunou a mají ji užívat jen v den své korunovace a týž den ji uložit na noc do pražské sakristie, a to pod trestem vyobcování z církve, který by pro to vynesl pan papež," píše Beneš Krabice z Weitmile ve svém díle z roku 1347.

Korunu si na hlavu podle legendy mohla nasadit jen oprávněná osoba. Pokud tak učiní někdo jiný, vztahovala se na něj kletba. Dokonce i králové si ji mohli podle Beneše Krabice pouze propůjčit. Jednou z tradic, jež se ke koruně váží, je i sedm klíčů od korunní komory, rozdělených mezi sedm odlišných osob. Bylo tak zabráněno tomu, aby se koruny zmocnil nikdo neoprávněný. Další tradicí pak je, že svatováclavská koruna nereprezentuje pouze panovníka, ale skutečně celou zemi, tj. dědictví svatého Václava. Jako takovou ji vnímal už sám Karel IV.

Heydrich a sedm klíčů

Historickým faktem zůstává, že při příchodu zastupujícího říšského protektora Heydricha do Prahy v listopadu 1941 mu tehdejší prezident Emil Hácha musel odevzdat sedm klíčů. Dobové fotografie dokládají, že se této události zúčastnila řada dalších představitelů protektorátu a říšských politických špiček, jako byli Emila Hácha, premiér Jaroslav Krejčí i státní tajemník K. H. Frank, jelikož akt měl ze strany Heydricha symbolizovat „ochranu“ nad odznaky české státnosti. Symbol sv. Václava tak zneužila už nacistická propaganda.

„Ze středověku zmiňme samotného Karla IV., který coby římský císař spravuje i české království. A také postava sv. Václava a symboly s ním spojené, se deformují do nacistické propagandy,“ popisuje historička Eva Doležalová.

Otec i syn

Nejposvátnější tradicí, vážící se ke koruně, je právě onen trest. A na něm je založen i celý příběh o Heydrichovi. Do vrcholu koruny, tedy do křišťálového křížku, byl při její výrobě uložen trn z Kristovy koruny coby symbol Kristova utrpení. Korunovace pak dle středověké teorie o rozdělení země do tří stavů znamenala, že panovníci byli vyvoleni Bohem a korunovací povýšeni svátostným svěcením. Na každého jiného, kdo si korunu nasadí, měla padnout kletba.

Skutečností je, že do roka poté, co říšský protektor porušil ona nepsaná “pravidla“, zemřel na následky zranění od atentátu parašutistů.

Psané důkazy o tom, zda si Heydrich korunu přímo nasadil, neexistují. V listopadu roku 1941 si ale korunu údajně prohlédl a snad i nasadil. Chtěl se tak „ukázat“ před svým prvorozeným synem Klausem, který s ním kapli navštívil. Některé prameny dokonce uvádějí, že si korunu nenasadil na hlavu sám Heydrich, ale dal ji právě Klausovi. Legendám, které znal, se jen vysmíval. Atentát na něj byl spáchám v červnu, a 4. června 1942 umírá. S podivem je, že o sedmnáct měsíců později, v říjnu 1943, zemřel i Klaus… V zatáčce v Panenských Břežanech vjel na kole pod náklaďák. Ač se Lina Heydrichová, nacistka a manželka říšského protektora snažila, aby byl řidič automobilu za smrt jejího syna potrestán, soud jej osvobodil. Klaus je dodnes na místě pohřben u vysoké zdi dolního zámku.

Ctěme historii

V Evropě se dodnes dochovalo jen velice málo středověkých korunovačních korun, proto je česká Svatováclavská koruna klenotem nevyčíslitelné hodnoty. Jako symbol české státnosti je dokonalé i její provedení – velikost drahokamů i celkové umělecké zpracování lákají každoročně tisíce návštěvníků domácích i zahraničních, aby se podívali na jednu z jejích mála replik, jež je vystavena v sídle Pražské mincovny.