Klima naší planety prochází pravidelnými a přirozenými fázemi, které jsou řízeny vnějšími faktory, jako jsou změny na oběžné dráze Země nebo masivní nárůst vulkanické aktivity. Už minulé výzkumy ale upozorňovaly na fakt, že se nyní nacházíme ve zcela nové éře ovlivňované lidskou činností, trvající od poloviny 20. století, kdy došlo ke zvýšení růstu populace, industrializace a globalizace.

Toto období je nazýváno Antropocénem. Termín poprvé použil ekolog Eugene Stoermer a počátkem nového tisíciletí ho popularizoval držitel Nobelovy ceny atmosférický chemik Paul Crutzen. V nové studii vědci upozorňují, že společně vytváříme novou éru antropocénu, jež tu ještě nebyla.

Klima - prognóza

„V našich modelech jsme zavedli antropocén jako fázový přechod. Stejně jako se mění led na kapalinu nebo voda na plyn, tak i vlivem lidské činnosti se mění klima," vysvětluje fyzik a výzkumník Orfeu Bertolami. „Dané klima zajišťuje pravidelná a předvídatelná roční období. Když ale dlouhodobý a charakteristický režim počasí prochází fázovým přechodem, Země zažívá náhlou a rychlou změnu daných vzorců." Jak nové struktury budou vypadat, je jedním z nejpalčivějších problémů vědy o klimatu.

Aby odborníci získali co nejpřesnější výsledky kam různé volby lidstva povedou, pracovali s matematickým nástrojem pojmenovaným Logistická mapa. Tu badatelé používají například k predikcím populace zvířat. Ta mohou zvyšovat svůj počet jedinců pouze do doby, kdy zkonzumují veškerou potravu nebo je jejich predátoři vyhubí.

Výzkumníci namodelovali různé scénáře, jak by se lidská Logistická mapa mohla vyvíjet v závislosti na různých proměnných, jako je výška populace, zavedení strategií snižování uhlíku nebo lepších technologií. Jakmile zjistili, kam bude produkce skleníkových plynů směřovat v závislosti na čase, zjistili, jak bude vypadat klima v budoucích několika desítkách let. Vyšly dvě prognózy.

Limity lidstva

Ta optimističtější počítá s tím, že jakmile lidstvo dosáhne limitu produkce uhlíku, zemské klima se stabilizuje na nové, vyšší průměrné teplotě. Ta povede k tání ledovců a extrémnějšímu počasí. Bude ale stabilní a prakticky by se nemuselo nic změnit.

V horším případě nastane chaos, v němž nebude existovat žádná rovnováha. Počasí se bude nepředvídatelně měnit. Také průměrná teplota Země by mohla divoce kolísat a roční období, na které jsme zvyklí, by přicházela v relativně krátkých časových úsecích. Bylo by zcela nemožné určit, jakým směrem se klima ubírá. „Chaotické chování by znamenalo, že bychom nebyli schopni ovládat a řídit systémy Země směrem k rovnovážnému stavu, jež ovlivňuje biosféru," říká Bertolami.

Zdroj: Youtube

Někteří vědci tvrdí, že existují náznaky, že jsme určitou kritickou prahovou teplotu již překročili a klimatický chaos je nevyhnutelným. Na odvrácení katastrofy však ještě není pozdě.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.livescience.com, www.tecnobreak.com