Kdyby mohla o zemské teplotě rozhodnout sama příroda, k radikálnímu oteplení naší planety by došlo až za stovky milionů let, kdy se Slunce začně rozpínat. Nesnesitelně horké klima však na Zemi bývalo i v některých obdobích dávno před příchodem člověka. Vědci z Harvardovy univerzity se pokusili zjistit, jak na tyto extrémní podmínky reagovala atmosféra.

Selský rozum by usoudil, že Země v těchto dobách musela být vyprahlou pustinou. Modely počítající s teplotami zemského povrchu 47°C a 54°C však ukázaly cosi nečekaného. Po dlouhé dny bylo pekelné vedro a sucho. Pak se ale najednou spustil strašlivý liják, při kterém v pásech o šířce několika stovek kilometrů napršelo během pár hodin 30 centimetrů vody. Pro srovnání, v amazonském pralese spadne přibližně 200-300 cm srážek za celý rok.

"Zjistili jsme, že za extrémně teplého podnebí se střídala období řady suchých dnů bez kapky vody s masivními dešti, a to v rozsáhlých oblastech. Takový cyklus je pro nás něčím novým a nečekaným," přiznal výzkumník Jacob Seeley z Harvardu.

Překvapivé chování vodní páry

Obrovské výkyvy počasí v simulaci způsobil rozdíl mezi horkým vzduchem u zemského povrchu a vzduchem studeným vysoko v atmosféře, odkud už teplo uniká do vesmíru. Na hranici těchto odlišných vrstev se vytvořila neprostupná bariéra, která bránila vypařené vodě z oceánů vystoupat vzhůru a změnit se v mraky. Vodní pára se pak ve spodních vrstvách napěchovala jako v papiňáku, až "vybuchla" a bariéru protrhla. Bleskurychle se pak vytvořila mračna, ze kterých se spustil záplavový liják.

K takovému scénáři opět dojde v daleké budoucnosti, až se sluneční aktivita zvýší o 10 procent. Může k tomu ovšem dojít i dříve, pokud objem oxidu uhličitého v ovzduší vzroste na 64násobek současných hodnot.

Extrémy pocítíme mnohem dříve

Planeta se však nemusí oteplit takto extrémně, aby se počasí takzvaně pomátlo na rozumu. Už nyní zažíváme neobvykle teplé zimy, nesnesitelné letní teploty nebo naopak nečekané srážky způsobující záplavy. Vědci varují, že kolem roku 2100 si Švédové budou muset najít náhradní koníček za oblíbené zimní sporty. Lyžařská sezóna se v jejich zemi zkrátí na 40-80 dní v roce. V tuzemských horách se zřejmě naši pravnuci budou jen procházet.

Následující video porovnává snímky zemské přírody v uplynulém století se situací dnes:

Zdroj: Youtube

Už v roce 2050 si 200 milionů lidí na světě bude hledat nové domovy, protože se jejich domy buď ocitnou permanentně pod vodou nebo stojí v oblastech, kde zavládnou neúnosné teploty nad 50°C. To vytvoří tlak na "šťastnější země" v mírnějších zónách, které se budou muset vyrovnávat s masivní vlnou migrantů.

Rovněž je velmi pravděpodobné, že naši potomci za sto let budou opět nosit roušky a respirátory, a tentokrát dokonce dobrovolně, aby se ochránili před enormním objemem nečistot v ovzduší. Na nemoci spojené se vzrůstajícím smogem bude v roce 2100 na světě umírat až 260 tisíc lidí ročně. Podle studie zveřejněné v magazínu Nature Climate Change tato krize zasáhne zejména Indii a východní části Asie, ale nevyhne se ani Evropě a Spojeným státům.


Zdroje: https://www.sciencealert.com/, https://time.com/, https://www.globalcitizen.org/, https://theconversation.com/