Říká se o nich, že jsou posledními mořskými nomády. Bydlí v domech postavených na kůlech, mezi kterými se pohybují na loďkách. Kočují kolem ostrovů u pobřeží Malajsie, Indonésie a Filipín v jihovýchodní Asii a věnují se rybolovu. 

Podle hrubých odhadů je lidí kmene Bajau asi milion. Už od útlého věku tráví většinu času na vodě nebo v hlubinách. Dokáží se potopit do hloubky až šedesáti metrů a zadržet dech na třináct minut. Tato podivuhodná schopnost zarazila i vědce. Rozhodli se zjistit, jaké je jejich tajemství.

Kmen Bajau

Lovci nemají žádné speciální vybavení. Ponory provádí s dřevěnou maskou nebo brýlemi chránící oči a zátěžovým pásem. „Když si namočíme obličej nebo zadržíme dech, spustí se v našem těle obranné reakce,” vysvětluje Melissa Ilardo z univerzity v Kodani. „Zpomalí se tep a cévy v končetinách se zúží, aby se okysličená krev šetřila pro životně důležité orgány. Poslední věcí jsou kontrakce sleziny.”

Slezina se nachází v břišní dutině. Slouží jako rezervoár červených krvinek. „Je to biologická potápěčská nádrž. Když se stáhne, dodává kyslík,” říká vědkyně. „Jednoduše řečeno, čím větší slezina, tím větší výdrž pod vodou.” Napadlo ji tedy, že se pomocí přenosného ultrazvukového přístroje podívá, jak orgán lidí kmene Bajau vypadá.

Výzkumníci zjistili, že jak potápěči, tak ti, kteří v hlubinách neloví, mají slezinu podobné velikosti. V porovnání se sousední komunitou, jež se živí zemědělstvím, ji ale lidé Bajau měli v průměru o 50 % větší. „Otázkou nyní bylo, jestli je tato anomálie výsledkem nějaké genetické mutace,” doplňuje Rasmus Nielsen z Kalifornské univerzity.

Potápěčské geny

Ukázalo se, že ano. Genom mořských nomádů má ve srovnání s jinými skupinami dohromady 25 odlišností. Nejvýraznější je změna na genu známém jako PDE10A. Ten reguluje hormon štítné žlázy, jenž řídí velikost sleziny. 

Zdroj: Youtube

„Genetická data naznačují, že kmen Bajau se od nepotápěčského Saluanu odtrhl asi před 15 000 lety. To je dost času na to, aby si vyvinula adaptace na vodní prostředí,” říká Melissa Ilardo. „Na vlastní oči vidíme, jak se lidé dokáží přizpůsobit místnímu prostředí.”

Zdroj:

www.bbc.com, www.afrinik.com, www.cell.com