Boleslav III. Ryšavý se ujal vlády po otcově smrti v roce 999. Není známo, kdo byla jeho manželka a proč spolu nemohli mít děti. Jisté ale je, že kníže nebyl schopen zplodit nástupce a dobře to věděl. Začal se obávat, že si knížecí stolec bude nárokovat další následník v pořadí, mladší bratr Jaromír.
Aby konkurenta vyřadil ze hry, nechal Boleslav svého bratra vykleštit. Vyloučil tím možnost, že by Jaromír započal vlastní vládnoucí linii. Na nejmladšího Oldřicha naplánoval rovnou atentát. Mladý muž měl být uškrcen v parní lázni. Zásahem osudu - a možná taky díky pohotové čepeli Oldřichova meče - se vražda nezdařila.
Boleslavova krutost vyděsila i jejich matku. Ta využila dobrého vztahu s Jindřichem II. Bavorským a oba mladší syny odvezla do bezpečí jeho dvora.
Busta knížete Jaromíra, zakladatele Jaroměře
Ambiciózní kníže tak mohl vládnout neomezeně a sám. Neuvědomil si přitom, že to bez podpory rodiny a bez dědice nebude jednoduché. Jeho slabiny využil vlivný rod Vršovců, který hned vystrčil růžky a pokusil se bezdětného a osamoceného Boleslava svrhnout. Pouhé dva roky po převzetí moci kníže uprchl do Polska a našel azyl u Boleslava Chrabrého. Ten mu pomohl získat stolec zpět, ale pod podmínkou, že v Čechách udrží mír a vzbouřencům odpustí.
Boleslav však neměl nějaké odpouštění v povaze a chyběl mu i smysl pro jakoukoli diplomacii. Svůj návrat oslavil velkou hostinou, na které předáky Vršovců povraždil, přičemž neušetřil ani vlastního zetě. To přirozeně vyvolalo další nepokoje. Jeho polský spojenec Boleslav Chrabrý usoudil, že není zrovna bezpečné mít za souseda takového tyrana; zavolal si ho na kobereček a nechal ho oslepit a uvěznit. Boleslav III. pak žil v polském vězení až do své smrti v roce 1037.
Po zbytek života se tak mohl trápit myšlenkou, že vládu v Čechách přecijen nakonec převzali jeho bratři. Nejprve se toho chopil Jaromír, ač vysmívaný pro své chybějící mužství. S podporou Jindřicha II. bojoval s Boleslavem Chrabrým, který se zřejmě domníval, že si uprázdněný český stolec přivlastní sám. Jaromírova tažení nebyla příliš úspěšná a traduje se, že šlo o velmi mírného vládce. Nechal si vzít Moravu a svého ochranitele Jindřicha II. poslouchal téměř na slovo, což oslabovalo českou suverenitu. Země potřebovala tvrdší ruku. Oldřich se domníval, že by vládl lépe.
Oldřich a Božena (středověká iluminace)
V roce 1012 Jaromíra sesadil. Jindřich II. ho podpořil tím, že dosavadního knížete uvěznil. Oldřich byl nakonec jediným právoplatným nástupcem, který zplodil pokračovatele přemyslovského rodu, třebaže si za jeho matku zvolil jakousi Boženu z nižšího stavu. Navíc hodně rychle dokázal, že tvrdá ruka mu rozhodně nechybí.
Nejprve opět povraždil nějaké ty členy rodu Vršovců, o nichž se domníval, že zůstali věrni Jaromírovi. Později dobyl nazpět Moravu a předal ji synu Břetislavovi, aby se hoch učil vládnout přímo v praxi. Když za ním Boleslav Chrabrý vyslal posly s nabídkou spojenectví, Oldřich nechal vyslance zajmout a některé zabít. Počátkem 30. let už nebral ohledy ani na nového římského císaře Konráda II. Odmítl mu pomoc v tažení do Polska, a tím si ho rozhněval. Císař ho uvěznil v Bavorsku a pro změnu propustil na svobodu jeho bratra. (Zdroj: www.hrdelnipravo.cz)
Jaromír
se tak po 21 letech opět dostal k moci, v kterou už zřejmě ani nedoufal. Hned v příštím roce se však Oldřich vrátil; Konrád II. si totiž přál, aby bratři vládli společně. V 11. století to byla představa dost naivní. Oldřich Jaromíra okamžitě zajal a přichystal mu úděl nejhrůznější: nechal mu vypíchnout oči.
Netrvalo ani půl roku, a Oldřich náhle zemřel uprostřed bujaré pitky. Jaromír, vykleštěný a slepý, se měl znovu ujmout vlády, ale přenechal ji Oldřichovu synu Břetislavovi. Zároveň pronesl velmi ostrá slova na adresu Vršovců - označil je za "ničemné syny a domácí nepřátele", kteří jeho rodu nikdy nebyli věrni. Tím nad sebou vyřkl ortel smrti.
Roku 1035 za ním Vršovci, vedeni jistým Kochanem, vyslali nájemného vraha.
"Kochan poslal svého kata a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních," píše Kosmas. Šlo o velice potupný konec urozeného muže, který v životě zažil tolik příkoří od vlastních bratrů. Nebohý Jaromír umíral v ukrutných bolestech celé tři dny. (Zdroj: cs.wikipedia.org)
