I když se zdá, že technologické vychytávky, vývoj průmyslu nebo možnost cestovat po celém světě vedou k rozvoji lidstva a skvělé budoucnosti, opak je pravdou. Odborníci si totiž myslí, že globalizace a závislost na energiích nás naopak oslabuje. 

„Stojíme na hraně kolapsu. Ten může zažehnout finanční krize, dopady klimatických změn nebo další pandemie,” varuje Aled Jones, ředitel výzkumného ústavu Global Sustainability Institute v anglickém Cambridge.

Ráje na Zemi

Společně se svým týmem se proto rozhodl zjistit, které země jsou vůči zhroucení civilizace nejodolnější. Byly seřazeny podle jejich schopnosti vypěstovat si pro své obyvatelstvo potraviny, chránit hranice před nechtěnou masovou migrací, udržet v provozu elektrickou síť a některé výrobní kapacity.

„Zároveň jsme se shodli, že potenciální ráje naší planety by se měly nacházet v mírném podnebném pásu a nebýt hustě osídlené,” dodává profesor. Na prvních místech jejich žebříčku se proto objevily ostrovy s komplexními společnostmi, jako je Island, Spojené království, Tasmánie či Irsko.

Jasným vítězem se stal Nový Zéland. Pyšní se totiž vlastní geotermální a hydroelektrickou energií, bohatou zemědělskou půdou a nízkou populací. „Je soběstačný, což je hlavní recept ke zvýšení odolnosti proti budoucí krizi a celkovému kolapsu,” říká Aled Jones.

Jak přežít

Vědci proto navrhují, aby se jednotlivé státy začaly spoléhat samy na sebe. Upozorňují, že čím více zdrojů musí dovážet, tím více jsou zranitelné, což se ukázalo během pandemie covidu. Ohrožení přichází také ze strany ekonomické nestability, klimatických změn a snížení produkce potravin.

Zdroj: Youtube

„Vypořádání se s těmito problémy vyžaduje změny, jako zrušení myšlenky trvalého ekonomického růstu, zastavení používání fosilních paliv, omezení korporátního lobbingu a posílení postavení žen,” navrhuje autor knihy Populační bomba, profesor Paul Ehrlich ze Stanfordské univerzity.

Zdroje: www.theguardian.com, www.aru.ac.uk, www.mdpi.com