Možná tušíte, že oním zlobivým manželem byl Jiří Ornest, stejně skvělý herec, ale také režisér a překladatel. Seznámili se na DAMU a nejspíš ani jeden netušil, že se ze studentské lásky vyklube osudová, i když s klikatými cestičkami.
Začalo to svatbou
Poznali se v roce 1964 a o deset let později se vzali. Za rok se jim narodil syn Šimon, který zasvětil svůj profesní život práci s postiženými lidmi a je kapelníkem nevšední hudební skupiny The Tap Tap, v níž hrají studenti, ale i absolventi Jedličkova ústavu. Za tři roky se Daniele a Jiřímu narodil druhý syn Matěj, který se profesně věnuje počítačům.
I když Ornest svoje děti miloval, nějak se nedokázal převtělit do role odpovědného manžela. Údajně třeba pár dní nepřišel domů, aniž by dal vědět, kde se zdržuje. Kolářová tak byla nejenom na děti, ale i na celou domácnost převážně sama. Paradoxně šla v té době z role do role, což byl další hřebíček do rakve jejich vztahu. Její muž zkrátka nemohl vydýchat, jaký je o Danielu zájem. Navíc, když čekala druhého syna, Ornest se údajně „zapomněl“ v jiné náruči.
Objevil se Stropnický
Seznámili se, jak jinak než v divadle. Kamarádství během zkoušek přerostlo v románek. Kolářová neuhlídala city a zamilovala se. Manželství s Jiřím tak definitivně odzvonilo. A rozvedl se i Stropnický, který byl v té době ženatý s textařkou Lucií Borovcovou.
I když o našem bývalém vícenásobném velvyslanci už tenkrát bylo známo, že se mu líbí ženy, herečka na dobré rady nehleděla a šla do vztahu po hlavě. Byť později pro Blesk.cz uvedla: „Absolutně jsem si nedělala žádné iluze, že by nám to vydrželo.“ A měla pravdu, žili spolu pouhý rok.
Táta a máma
Budiž Daniele i Jiřímu ke cti, že na sebe po rozvodu nedštili síru, ale naopak si dokázali uchovat korektní vztahy. Přece jenom, měli dva syny, kvůli kterým spolu museli komunikovat a navíc je Ornest pravidelně navštěvoval.
Dvakrát do stejné řeky
Konec tohoto přísloví zní sice zcela opačně, ale po stále častějších návštěvách u synů a bývalé manželky si Jiří Ornest nejspíš uvědomil, jak mu všichni chybí. A stejně tak on chyběl jim. Jejich druhé sbližování mělo jednu zásadní výhodu. Oba věděli, co od sebe mohou čekat. „Vzájemně jsme si museli všechno srovnat, pak jsme se k sobě začali postupně vracet,“ řekla herečka pro časopis Vlasta.
Říká se, že čas zhojí všechny rány. To se stalo i v případě Daniely a Jiřího, takže se po nějaké době a společném soužití vzali po druhé. Nejenom že už měli v té době odžito, co by manželé, ale také oba nabrali zkušenosti, takže se na život i partnerství dívali úplně jinak. Čím dál víc si rozuměli a měli se rádi.
Podzim života
Tak nějak počítali s tím, že si užijí klidný podzim života ve vzájemné harmonii. Jenže zasáhl osud. U Jiřího se objevily problémy se srdcem a následnou operaci zkomplikovala embolie a on ochrnul. Musel se tedy znovu učit mluvit a chodit. Rekonvalescence byla náročná, ale Daniela neváhala a ukončila divadelní kariéru, aby byla svému muži na blízku.
Když už se zdálo, že je vše na dobré cestě, objevil se mnohem zákeřnější protivník. Rakovina močového měchýře. S tou už boj prohrál. Jeho žena při něm stála až do posledního dechu.
Zdroje: www.vlasta.cz, www.blesk.cz, cnn.iprima.cz, medium.seznam.cz
Sledujte nás v Google Zprávách