Tipnete si, kolik měřili lidé v raném středověku? Budete překvapeni, nebyli malí

Lidé ve středověku nebyli malí. Byli vysocí jako my.

Lidé ve středověku nebyli malí. Byli vysocí jako my.

Foto: Satyrenko / Shutterstock.com

Středověk je v dnešní době obestřen spoustou klišé. Jedním z nich je i představa o tom, že tehdy byli lidé malého vzrůstu. Studie však ukázala, že v raném středověku byli muži téměř stejně vysocí jako dnes. Dokonce byli i o několik centimetrů vyšší než muži v době průmyslové revoluce. Výška je ukazatelem celkového zdraví a ekonomického blahobytu a zjištění, že lidé před 1000 až 1200 lety byli tak dobře situovaní, je pro nás dnes možná překvapivé.

Jak to bylo s výškou lidí v historii a co ji ovlivňovalo? Ukázalo se, že se jedná o kombinaci mnoha faktorů, k nimž patří i klimatické změny, růst měst a s tím související šíření nakažlivých nemocí, ale třeba i změny politických struktur a změny v zemědělské výrobě. "Výška je také citlivá na míru nerovnosti mezi populacemi," říká profesor ekonomie a autor studie Richard Steckel.

 Pinterest

Průmyslová revoluce nás „smrskla“

Jak se ukázalo v jedné z mnoha studií, mezi muži zejména v raném středověku a dnes nebyl ve výšce žádný markantní rozdíl. To poněkud odporuje našim představám, že lidé byli malí. Vzrůstající výška se připisovala především pokroku v životní úrovni během posledního tisíciletí. Podle Steckela a jeho studie o změnách výšky během posledního tisíciletí se naopak v době průmyslové revoluce výška trochu zmenšila. V raném středověku lidé měřili v průměru 173,4 cm, až se nakonec zmenšili na 167 cm v průběhu 17. a 18. století.

Jsou nyní lidé vyšší než v historii? Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Zemědělství a klima – důležité faktory

Studie se tehdy zaměřila na analýzu koster z nejrůznějších období, které byly vykopány na pohřebištích z 9. do 19. století. Ačkoli na začátku středověku byli lidé velcí, jejich výška se mírně snížila během 12. až 16. století a v 17. a 18. století dosáhla historického minima, aby se pak zase v první polovině 20. století vrátila zpět.

Proč se průměrná výška začala zvyšovat právě v 18. a 19. století, není zcela jasné, ale Steckel si myslí, že tomu napomohly klimatické změny i zlepšení v zemědělství. "Zvýšení výšky mohlo být částečně způsobeno ústupem malé doby ledové, což by přispělo k vyšším výnosům v zemědělství. Také zlepšení produktivity zemědělství, které začalo v 18. století, způsobilo, že se potraviny dostaly k většímu počtu lidí,“ říká.

Navíc zemědělství v letech 900 až 1300 těžilo z teplého období, kdy byly teploty vyšší až o 2-3 stupně než v následujících stoletích, což prodloužilo i vegetační období o tři až čtyři týdny v mnoha osídlených oblastech severní Evropy. Půda tak mohla být obdělávána i ve vyšších nadmořských výškách. 

Metodika stehenní kosti

Přitom byly analyzovány kostry z prakticky všech evropských zemí. Metodika byla zvolena podle délky stehenní kosti, která je nejdelší kostí v těle a tvoří asi čtvrtinu výšky člověka.

#clanek|6704448# 

Izolace versus koncentrace do měst

Ve středověku byly v porovnání s novověkem populace izolované, velká města vznikla až mnohem později. A s nimi přišly epidemie a nemoci. I urbanizace a rozvoj obchodu nabraly v 16. a 17. století značný spád. A spolu s nimi se rozšířily nemoci na izolovanější místa. Nejnebezpečnější z pohledu šíření nemocí byla centra měst.

Mezi 16. a 20. stoletím se také velmi prohloubil rozdíl mezi chudými a bohatými. Zatímco bohatí bohatli díky prudce rostoucím pozemkovým rentám, chudí platili vyšší ceny za potraviny, bydlení a půdu. Lidé byli proto stresovaní a deprivovaní, což vedlo k zakrnění růstu, stejně jako války.

"Je pravděpodobné, že rostoucí nerovnost mohla zvýšit stres způsobem, který snížil průměrnou výšku ve stoletích bezprostředně následujících po středověku," tvrdí Steckel. 

Uvidíme, kam až tedy narosteme v dnešní době. Stresu rozhodně méně nemáme, nemyslíte? 

Zdroje:

news.osu.eduwww.dailymail.co.ukwww.sarahwoodbury.com (novodobá studie)