V uplynulém století jsme mohli pozorovat, že každá generace je o něco vyšší než ta před ní a děti doslova přerůstají rodičům přes hlavy. Nebylo to jen zdání, průzkum v roce 2014 potvrdil, že se lidé oproti svým předkům z roku 1914 opravdu vytáhli o dobrých 10 cm. V případě českých žen je rozdíl dokonce ještě větší - zatímco před 100 lety Češky měřily v průměru 153 cm, nyní s průměrnou výškou 168,5 cm obsadily čtrté místo v žebříčku nejvyšších žen na světě.
Průměrná výška současného českého muže činí 180,1 cm, což v celosvětovém měřítku stačí na úctyhodné 10. místo. Zcela nejvyšší jsou pak Nizozemci s průměrem 183 cm.
Pokud vás zajímá, jak jsou na tom s výškou ostatní státy, podívejte se na video:
Data historiky překvapila
Na základě tohoto vývoje bychom mohli usoudit, že ve středověkém období museli být lidé skutečnými trpaslíky. Lidstvo se přeci neustále zdokonaluje a jeho strava je čím dál tím pestřejší a kvalitnější. Nálezy kostí z vrcholného středověku však svědčí o tom, že tehdejší lidé nebyli o nic menší než jejich potomci na začátku 20. století.
Profesor Richard Steckel z univerzity v americkém Ohiu vypočítal, že průměrná výška muže v období mezi 9. a 11. stoletím dosahovala 173 cm. Do statistiky zahrnul především ostatky nalezené v severních evropských zemích, včetně Velké Británie, Švédska, Dánska, Norska a Islandu. Kosti mužů nečekaně vysokého vzrůstu však byly už dříve objeveny i ve Francii.
Podle Steckela vyšší vzrůst lidí v raném a vrcholném středověku souvisel s teplejším podnebím, které v té době v Evropě panovalo. Příznivé klima přinášelo bohatou úrodu - dlouhodobé hladomory se kontinentu vyhýbaly. A protože se tehdy ještě tolik necestovalo, nešířily se ani smrtelné infekční nemoci. První ničivá morová rána zasáhla Evropu až v polovině 14. století, kdy bakterie dýmějového moru připlula do Messiny a Janova na italských lodích z Konstantinopole.
Na konci středověku se v Evropě povážlivě ochladilo.
V raném novověku se Evropané "zmenšili"
V téže době se navíc v Evropě výrazně ochladilo a začalo období, které dnes odborníci nazývají "malou dobou ledovou". Deštivá léta a tuhé zimy připravily Evropanům dlouhá období hladu. Kvalita života se výrazně snížila a spolu s ní také klesla průměrná výška obyvatel. Typický muž v 17. a 18. století měřil něco okolo 167 cm. To bylo výrazně méně než ve středověku. K "původním" 173 cm se přiblížil až během průmyslové revoluce.
Zavádějící jsou dokonce i data týkající se průměrné délky života. Řada knih tvrdí, že se středověcí lidé dožívali jen 40 let. To byl však průměr, který drasticky snižovala vysoká úmrtnost novorozenců, dětí a rodiček, stejně jako častá úmrtí mladých mužů ve válečných konfliktech. Pokud středověký človek takové nepřízni osudu unikl, dožíval se běžně 62 až 70 let. Rozhodně tedy neplatilo, že čtyřicátníci byli považováni za starce nad hrobem a jejich manželky za bezzubé babičky. Ze známých osobností připomeňme například Anežku Přemyslovnu, která se dožila 71 let, nebo Eleonoru Akvitánskou, jež zemřela krátce po dovršení osmdesátky.
Zdroje: www.sciencedaily.com, www.livestrong.com, www.novinky.cz
