Trhy s otrokyněmi ve starém Římě byly kruté ponižující divadlo. Za kolik a jak se daly koupit?

Lenka Bělská | 25. 12. 2022

Zajatkyně stály před vojáky. Byly hladové a naprosto vyčerpané. V očích se jim zrcadlil strach. „Děkujte bohům, že ještě dýcháte,” zaburácel velitel. „Zatím,” rozesmál se. „Čeká vás nový život. Jak bude vypadat, záleží i na vás. Vzhůru na trh!”

Ženy se cítily hrozně. Kolem kotníků a zápěstí jim řinčely okovy. Po dlouhé cestě byly unavené a špinavé. Stály za sebou a čekaly, až na ně přijde řada. „Další,” zvolal úředník. První z nich, blonďatá dívka přistoupila k muži. „Kolik je ti let? Jsi panna? Co umíš?” zeptal se znuděně. Písař sedící vedle něj zapsal odpovědi na ceduli s provázkem. „To si dej kolem krku. Ať tě samotný Jupiter ochraňuje, pokud jsi lhala. Další!"

Podivný ideál krásy ve starém Egyptě: Vědci zrekonstruovali mumii ideální krásky. Líbí se vám?
Magazín

Podivný ideál krásy ve starém Egyptě: Vědci zrekonstruovali mumii ideální krásky. Líbí se vám?

Jakmile všechny ženy dostaly cedulku, musely se svléknout do naha a byly odvedeny k menšímu pódiu. Na něm stál vyvolávač. „Nová krev dorazila až z Galie. Každý si vybere. Je libo mladou nebo zkušenou?” položil řečnickou otázku. „Dámy a pánové, přistupte blíž.” 

Být otrokem v Římě

To bylo opravdu ponižující divadlo. Lidé si zajatkyně prohlíželi ze všech stran, zkoušeli pevnost jejich ňader, kontrolovali jim zuby. Bylo jedno, kým byly před tím, než je vojáci odvedli. Nyní byly pouhým zbožím ve výloze. 

Pro Římany byl trh s otroky oblíbeným cílem. Kupovali si zde vrátné, kuchaře, číšníky, uklízečky, zahradníky, kadeřníky, švadleny nebo rolníky. Bylo běžné, že bohaté rodiny měly ve svých domácnostech deset otroků a otrokyň. Jejich poslušnosti se dosahovalo lehce. Většina pánů zakládala fondy, kam jim za dobře odvedenou práci dávali malý příspěvek. Když v něm bylo dost peněz, mohli si koupit svobodu.

Jak se choval starověký římský stát k vysloužilým legionářům: Dnešní armáda by se měla stydět!
Magazín

Jak se choval starověký římský stát k vysloužilým legionářům: Dnešní armáda by se měla stydět!

Nesvobodné využívala i vláda jako levnou pracovní sílu. Stavěli a udržovali silnice, akvadukty, mosty nebo lázeňské domy. Otroci údajně vymysleli i řadu důležitých vynálezů. Podle historiků to byli právě tito lidé, kteří budovali velkou Římskou říši. Odhaduje se, že v době jejího vrcholu tvořili ⅓ všech obyvatel.

Římské otrokyně

Stát se otrokem nebylo nic těžkého. Lidé se jím mohli již narodit, byli zajati ve válce či zotročeni pro dluhy, nevděk a podvodný prodej. Mezi nesvobodnými tak byli také bývalí lékaři, učitelé i umělci. Právě jejich dovednosti určovaly jejich cenu.

Zdroj: Youtube

Dvě zajaté děti a jejich opatrovníci stáli 2000 až 6000 denárů, dívka znalá hudby 4000 denárů, vyučený dělník 2000 denárů. Tyto ceny byly směšně nízké. Pro porovnání, Cicero utratil za vzdělání svého syna v Athénách 25 000 denárů ročně , gramatika od Lutatia Dafnise se dala pořídit za 175 000 denárů. Náklady na živobytí otroků byly navíc zanedbatelné a řadu z nich si Římané kupovali jako  „investici”. Především ženy byly nuceny k provozování prostituce. Co si vydělaly, to odevzdávaly svému pánovi.

Zdroj:

www.imperiumromanum.pl, www.historyhit.com,www.spartacus-educational.com

Tagy Athény Galie Řím Starověký Řím