Samotná soustava chodeb pod koloseem se nazývá hypogeum. Dnes už podzemní ruiny byly dlouho opomíjenou součástí italské památky, přestože o nich psalo množství spisovatelů, když popisovali, že se „v aréně zničehonic objevila zvířata a bojovníci.“
Celé podzemí se mělo skládat z různých oblouků, mostů a chodeb. Součástí mělo být i 36 padacích dveří. Prostory měly podle všeho sloužit hlavně k přechovávání zvířat, která zanedlouho čekal souboj v aréně.
Heinz-Jürge Best z Německého archeologického institutu v Římě díky svému výzkumu chodeb dešifroval jejich účel. Popsal i systém jakýchsi osmdesáti výtahů, který v podzemí fungoval: „Tým dělníků na navijáku mohl zvednout klec s medvědem, leopardem nebo lvem na místo těsně pod úrovní arény.“ V prostorách se totiž nacházely otočné tyče připevněné k válečkům, díky nimž se mohly klece pomocí navijáků zvedat. Na místě visící klece pak byla štěrbina, kam se mohla vsunout dřevěná rampa, jež pomáhala zvířeti vklouznout přímo do rozbouřené arény. Krom tohoto systému se na místě nacházely další „vychytávky“, například mechanismy vytvořené z kladek a lan, pomáhající s fungováním soubojů a přehlídek na povrchu. V podzemí se shromažďovaly všechny scenérie a další potřebné vybavení pro show. (Zdroj:www.smithsonianmag.com)
V podzemí také existovaly čtyři hlavní průchody. První byla brána života, kterou procházeli přeživší gladiátoři do svých kasáren, případně do tehdejších nemocnic. Dále existovala brána smrti, lépe řečeno tunel, jímž vyváželi ven mrtvé gladiátory. Třetí brána byl speciální tunel jen pro císaře, a čtvrtý tunel vedl k místu, kde probíhaly přípravy. (Zdroj:colosseumrometickets.com)
Nad hlavami dělníků a klecí s hladovějícími zvířaty v podzemí se mezitím odehrávala krvavá podívaná, jíž diváci tolik milovali. V aréně se odehrávaly gladiátorské souboje, boje muže proti zvířeti nebo zvířat proti sobě. Odhaduje se, že řady amfiteátru mohly pojmout na 50 000 diváků.
Zajímavý je i fakt, že přehlídku řídil pouze jeden muž, řečený „redaktor“, jímž byl občas i sám císař. Redaktor měl na starost rozhodování o životě a smrti poraženého.
Čtyři nadzemní poschodí pak byla organizována dle společenské třídy - ženy a tuláci seděli na nejhorších místech, nahoře, a elita měla své místo v nejlepších dolních řadách. (Zdroj:www.tourist-in-rom.com)
Do roku 2023 se očekává dokončení projektu ohledně přestavby již zmiňované podlahy Kolosea. Ministr kultury Dario Danceschini k projektu říká: „Renovace bude významným technologickým zásahem, který návštěvníkům nabídne nejen možnost prohlédnout si podzemní místnosti, ale také ocenit krásu kolosea, když budou stát ve středu arény.“ Přitom jsou dvě patra tunelů a chodeb otevřena k nahlédnutí veřejnosti již od srpna roku 2010. (Zdroj: www.designboom.com)
