Geniální způsoby telekomunikace ve starověkém Řecku: Tohle by fungovalo i dnes

Telekomunikace

Telekomunikace

Foto: Shutterstock

Starověcí Řekové byli na svou dobu velmi inovativní a kreativní ve způsobech komunikace v dobách oslav, smutku i války. Některé způsoby komunikace se používaly mezi jednotlivými osobami, jiné zas mezi armádami, vůdci a také mezi císařem a jeho občany. Jiné druhy komunikace spočívaly v předávání zpráv samotným bohům.

Sociální média bychom tak v Řecku našli jen ztěží, způsobů telekomunikace však měli staří Řekové skutečně mnoho. Ba co ví, mnoho z nich by skvěle fungovalo i dnes.

Geniální způsoby telekomunikace

Stentofonický roh, známý také jako "trubka", byl rozhodně jedním z účinných komunikačních zařízeních. Právě díky němu šlo shromažďovat a následně předávat zprávy tisícům lidí najednou.

Tento druh komunikace se běžně používal ve válce a jeho exemplář se dnes nachází ve Vatikánském muzeu. Alexandr Veliký a další vojevůdci používali stentofonický roh k promlouvání k armádám nebo k informování jiných armád o své poloze.

Zvuk byl slyšet až na vzdálenost 100 sáhů, tedy asi 20 km. V závislosti na povětrnostních podmínkách se dosah a kvalita tónu měnily, protože hustota vzduchu hrála v kvalitě zvuku poměrně velkou roli. Ovlivnit mohla také jeho šíření.

Dalším způsobem komunikace, který staří Řekové využívali, byly zprávy. Používaly se světelné signály na obloze jako způsob předávání rychlých a naléhavých zpráv. Starověcí Řekové si také vypůjčili koncept, který byl vyvinut v roce 2000 př. n. l. Sumery, kdy zprávy doručovali holubi.

Úplných a podrobných zpráv bylo později dosaženo pomocí tabulek obsahujících abecedu. Historik Polybius (203-120 př. n. l.) popsal systém, v němž dvě strany měly tabulky uspořádané ve stejném pořadí a věděly, která písmena mají použít k dekódování zpráv na základě použití signální pochodně. Kolikrát byla pochodeň zvednuta a pod jakým úhlem, následně určovalo, které písmeno druhá strana použije, aby byla schopná přijatou zprávu správně dekódovat.

Způsoby, jež by fungovaly i dnes

Řekové se však dorozumívali také obyčejnou mluvou. Byli to právě oni, kdo jako první Evropané, vytvořili abecedu. Ta nakonec vedla ke zrodu všech moderních evropských jazyků, které jsou používané dodnes.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

O původu starořeckého jazyka existují různé teorie. Někteří vědci se domnívají, že jazyk cestoval s prařeckými mluvčími v letech 2500 př. n. l. až 1700 př. n. l. přes Řecký poloostrov. Existovalo více dialektů, včetně dórského, iónského a eolického. Ty měly původ v několika různých kmenech. Od Sparty, Kréty a ostrovů v Egejském moři až po západní pobřeží Malé Asie.

Ve starověkém Řecku však lidé nekomunikovali jen mezi sebou. Dorozumnět se snažili i se svými bohy, které milovali a zároveň se jich také nesmírně báli. Aby své bohy nerozzlobili nebo aby s nimi mohli komunikovat a požádat je o požehnání, volili staří Řekové cestu modliteb. Zároveň bohům přinášeli oběti, hráli divadlo a organizovali slavnosti jako olympijské hry.

Operátoři vs. internetoví obři: válka o telekomunikace

Pokud měl například rybář před dlouhou plavbou, modlil se k Poseidonovi, bohu moře. Mohl také obětovat sbírku ulovených ryb nebo jiné cennosti. Základem bylo projevit úctu a zajistit si tak klidnou plavbu.

Zdroje:

www.greecehighdefinition.com

www.researchgate.net

www.jstor.org