Tisíc let před narozením Krista existovaly v Evropě, Asii a severní Africe velkolepé a vyspělé říše. Egypťané stavěli pyramidy. Řekové obrovské paláce. Babyloňané studovali pohyby planet a Chetité cvičili početnou armádu. Pak najednou přišel konec.
Otázka „Proč?" pronásledovala archeologa a profesora na Univerzitě George Washingtona Erica H. Clinea řadu let. Co způsobilo, že vyspělé a vzájemně propojené společnosti zanikly téměř všechny najednou? Svou hypotézu sepsal do knihy 1177 př. Kr.: Zhroucení civilizace a invaze mořských národů.
Konec doby bronzové
Doba bronzová trvala zhruba od roku 2300 př. n. l. Charakterizuje ji rozvoj metalurgie, vynález dřevěného uhlí a bohaté využívání slitiny mědi a cínu - bronzu. Tato epocha se vyznačovala také masivním budováním měst a zakládáním států.
Právě potřeba mědi a cínu pomohla vytvořit složité obchodní sítě protínající téměř všechny tehdy známé kontinenty. Tímto způsobem se Egypťané, Chetité, Kananejci, Kypřané, Minojci, Mykéňané, Asyřané a Babyloňané stali ekonomickými velmocemi starověkého světa. Společně vybudovali první „globální“ kulturu založenou na vzájemném partnerství.
Ještě v roce 1100 př. n. l. se zdálo, že mezinárodní obchod a rozkvět civilizací nemůže nic ohrozit. O pár let později však přišla změna klimatu. Katastrofy na sebe nenechaly dlouho čekat. Dominovým efektem se šířily od hranice k hranici.
Zánik moderních civilizací
Analýza pylu z mořských sedimentů naznačuje, že se planeta oteplila. Následovalo sucho a hladomor. „Nemáme co jíst, všichni zemřeme," zoufal si úředník žijící v městě Emar svému příbuznému z obce Ugarit v severní Sýrii. „Pokud nepošlete nějaké zásoby, už nás nikdy neuvidíte." Obilí však nedorazilo.
Neúroda způsobila masivní migrace. Do středomoří vtrhly kmeny mořských národů, které se zoufale snažili sehnat něco k obživě. Války si vybraly svou daň. Ve vydrancovaných městech se nedalo žít, na spálených polích nic vypěstovat. Kdo nezemřel hlady nebo na bojišti, podlehl nemocem.
Podle archeologa všechny tyto události vyvolaly dokonalou bouři kataklyzmat, jimž společnost doby bronzové podlehla svojí vlastní vinou. „Vzájemná závislost Egypťanů, Asyřanů a Babyloňanů a dalších civilizací byla tak velká, že bylo těžké udržet stabilitu," píše. „Složitost systému byla největším problémem, která vedla k záhubě doby bronzové a může vést i ke konci naší éry," varuje. „Žádná kultura není nezranitelná. Homogenní globální ekonomika může ovlivnit regiony vzdálené tisíc kilometrů."
Zdroj:
