Argument soudného dne sice neříká, co nás zabije, ale uvádí pouze velmi přibližné datum, kdy se tak stane. Nejedná se přitom o jasnou rovnici, ale o matematický vzorec, který říká, jak dlouho lidstvo přežije. Jde tedy o jakousi teorii pravděpodobnosti. Pokud byste očekávali, že tato teorie musí být založena na datech, ne na matematice, pak máte stejný názor, jako většina těch, kdo se s touto teorií poprvé setkali. O manipulaci s čísly se ale nejspíše nejedná.
Argumentem o soudném dni se zabývalo nezávisle na sobě hned několik vědců – astrofyzik J. Richard Gott, fyzikové Holger Bech Nielsen a Brandon Carter a filozof John Leslie.
Kdy bude konec lidstva? Podívejte se na video:
Teorie, která dokáže předpovědět „všechno“
Princetonský astrofyzik J. Richard Gott předpověděl například i teorii pádu Berlínské zdi. V roce 1969 byl čerstvým studentem fyziky na Harvardu a trávil léto v Evropě. Při návštěvě Berlínské pak řekl svému kamarádovi na základě jednoduchého výpočtu, že Berlínská zeď bude stát ještě nejméně 2 a 2/3 roku, ale ne déle než 24 let. Berlínská zeď padla o 21 let později, což Gotta motivovalo k sepsání metody, jíž na datum přišel.
Ve stati, jíž vydal v roce 1993 v časopise Nature, pak psal o budoucnosti lidstva jako takového a předpověděl 95% šanci, že lidstvo zanikne během 12 až 18 000 let. Udá se vám to široké rozmezí? Mnohým vědcům se zdálo také a Gottovu teorii statistické metodologie napadali.
Byli však i tací, kdo ji přijali a Gott se stal jakýmsi vědeckým věštcem, který úspěšně předpovídal i menší události. Ukazovalo se, že jeho metoda skutečně dokáže předpovědět "všechno".
Jak vysvětlit rovnici soudného dne?
I zde bude potřeba pro vysvětlení trocha matematiky. Pokud jste ztraceni, nejste jediní. Poté, co Gott publikoval svou metodu, se mnozí vědci domnívali, že argumentace soudným dnem je chybná, ale zároveň nenašli shodu na tom, proč je chybná.
Gottova metoda a příbuzná metoda vyvinutá Carterem a Lesliem proto dodnes inspirují živý proud časopiseckých článků. Gottova metoda si přitom vysloužila označení Koperníkova metoda, podle jména velkého renesančního astronoma, který tvrdil, že Země není středem vesmíru v době, kdy to bylo považováno za nemožné.
Gott se snažil aplikovat Koperníkovu teorii na určité místo v čase, jak se ukázalo právě na příkladu pádu Berlínské zdi. Tuto skutečnost Gott zobrazil jako časový pruh na videu, který má začátek, střed a konec. Minulost přitom dokáže předpověděl budoucnost a odhadnout i budoucí úkony a akce. Pokud jste Berlínskou zeď navštívili v 25procentním bodě časové osy, budoucnost zdi je ještě třikrát delší než její minulost (75 procent je třikrát 25 procent). Pokud byste ji navštívili v bodě 75 procent, pak by před ní byla ještě třetinovou délka trvání oproti minulosti.
Takže: Berlínská zeď bude v budoucnu trvat jednu třetinu až trojnásobek jejího minulého trvání. Gott přitom využil poznatku, že v době, kdy zeď navštívil, stále jen osm let. Vypočítal, že nejpravděpodobnější doba trvání zdi v budoucnu se bude pohybovat mezi 8/3 a 8×3 (2,67 a 24) dalšími roky.
Jeho teorie ohledně Berlínské zdi fungovala a ukázalo se, že ji je možné uplatnit v daleko širší míře.
Kdy podle Gotta zanikne lidstvo?
Podle stejné metody pak postupujme následovně. Pakliže je druh Homo sapiens na světě asi 200 000 let a v posledních několika tisíciletích došlo k obrovské populační explozi, zřejmě máme mnohem větší pravděpodobnost, že žijeme v době, kdy žije mnoho dalších lidí.
Jako ukazatelé slouží čas lidských životů, nikoli roky a úplný chronologický seznam lidstva, tedy všichni, kteří kdy žili nebo budou žít, seřazené podle času narození.
A pak podle Gottovy teorie platí toto: Polovina lidí, kteří kdy budou žít, je v první polovině seznamu. Polovina je v druhé polovině. Kam patříte vy? Spíše do první anebo druhé poloviny časové osy?
Lze se zamyslet i nad tím, jestli počet budoucích porodů bude menší, než počet minulých porodů, což bude jistě pravdivé pro lidi v druhé polovině časové osy. Kde se nacházíte vy, je možné určit 50:50.
Jak dlouho zde lidstvo bude?
Podle demografických výpočtů je celkový počet lidí, kteří kdy žili, přibližně 100 miliard, tedy 100 miliard lidí se narodilo před vámi. Každý rok se nyní narodí asi 130 milionů lidí, takže by při stejné rychlosti trvalo jen asi 760 let, než by se narodilo dalších 100 miliard lidí.
Toto tvrzení je základem pro to, že existuje 50procentní šance, že lidé do zhruba 760 let vyhynou. Odvrácenou stranou tohoto tvrzení je také 50procentní šance, že přežijeme i po 760 letech, možná i dlouho po této době.
Argument soudného dne v podstatě říká, že lidská budoucnost není tak dlouhá a lidnatá, jak si obecně myslíme a vychází z jednoho velkého a odvážného předpokladu: že nemůžeme vědět nic o tom, kde se nacházíme v konečné časové ose lidské existence.
Zda teorie platí, nebo ne, ukáže až budoucnost.
NASA pak hovoří o konci lidstva takto:
Zdroje:
www.newyorker.com, www.vox.com, wellcomecollection.org, wikipedia.org/wiki/John_Richard_Gott
