Zní to jako zápletka ze sci-fi knihy. V 50. letech 20. století rakouský fyzik, kybernetik, kognitivní vědec a filozof Heinz von Foerster oznámil, že objevil řadu rovnic, o kterých tvrdil, že mohou modelovat historii a na základě toho předpovídat budoucnost. Konkrétně dynamiku lidské populace.
„Představte si rajskou zahradu Eden s nekonečnými zdroji,” napsal ve své práci z roku 1960. „Pokud máte dva lidi - Adama a Evu a předpokládáte, že se lidská společnost každou generaci zdvojnásobí, ve druhé generaci máme 4 lidi, ve třetí osm a tak dále. Po 1500 letech by bylo na planetě 8 446 744 073 709 551 615 lidí. To ale není možné,” upozornil.
Vymyslel tak novou hypotézu, v níž panoval svět s omezenou zásobou jídla, jenž popsal jako ostrov, kde všichni konzumují jen kokosy. Těch by bylo ale jen tolik, aby uživili 100 lidí. Pokud by se populace rozmnožila nad 100, někteří by hladověli tak dlouho, dokud by neumřeli a opět by na ostrově bylo jen sto jedinců. „Ani to ale neodpovídá skutečnému životu,” přemýšlel von Foerster.
Zlomový bod
Věděl totiž, že technologický pokrok může změnit nosnou kapacitu planety. Pokud by tak hypotetičtí ostrované objevili nové techniky pěstování kokosových stromů, možná by byli schopni vyprodukovat dvakrát více potravy. Kdyby se naučili rybařit, otevřely by se jim nové možnosti pro produkci potravin, což by mohlo zvýšit počet obyvatel na tisíce.
„Tempo růstu je úzce spjaté s technologickým pokrokem. Co ho vytváří? Spousta věcí, ale klíčoví jsou především lidé,” vysvětlil vědec. Tuto teorii potvrdily výpočty, při nichž ukázal, že nové inovace vždy přinesly populační nárůst. Zároveň se tempo růstu zrychlovalo.
Při pohledu do budoucnosti se ale tento model ukázal jako problém. Znamenalo to totiž, že s každým dalším obyvatelem se růst stává exponenciálním a nekontrolovatelným. To mělo podle jeho teorie vést k bodu, kdy by naše planeta nebyla schopná lidstvo uživit, což by vedlo k potenciálnímu kolapsu ekosystémů a společnosti. Ten soudný den měl nastat 13. listopadu 2026.
O pár let později…
Jen rok po vydání Foersterovy studie se však stalo něco nečekaného. Nová data naznačovala, že populační růst začíná zpomalovat a neodpovídá matematickému modelu. To signalizovalo změnu, kterou dosud nikdo nepředpokládal.
Ukázalo se, že za poklesem množství obyvatel stojí hlavně změny v tom, jak lidé přemýšlejí o rodině a financích. Jednotlivci se nejen začali více zaměřovat na svůj profesní a osobní rozvoj, ale zvyšující se životní náklady také vedly k preferenci menšího počtu dětí. Tento trend přetrval dodnes.
I přestože se populační kolaps v roce 2026 zdá nepravděpodobný, vyčerpání přírodního bohatství a nevratné poškození životního prostředí je stále aktuální. Heinz von Foersterova studie tak získává nový rozměr. Neodrážela totiž pouze růst populace, ale i závislost pokroku na omezených zdrojích.
Zdroje: www.lesswrong.com, www.bioinfo.rpi.edu, www.eluniversal.com