Sebevražedná Země

Lidstvo moc dobře ví, co dokážou přírodní živly. Tsunami, zemětřesení, výbuchy sopek, hurikány. Kromě běžných lokálních katastrof se čas od času objeví událost nebývale velkého rozsahu, která dává tušit, že v nitru Země skrývá ještě mnohem ničivější potenciál. Stačí si vzpomenout na ty nejznámější. V roce 79 vybuchl Vesuv a popelem zasypal několik měst v okolí včetně Pompejí. Kolem roku 1645 začal chrlit lávu a popel vulkán na řeckém ostrově Santorini. Obrovská erupce poskytla základ legendám o Atlantidě, která se propadla na mořské dno.

V květnu 1883 dal o sobě vědět vulkán na ostrově Krakatoa v Indonésii. Popel pokryl oblast o průměru 60 kilometrů, výbuch vyvolal vlnu tsunami vysokou až 30 metrů a z ostrova téměř nic nezbylo. Extrémně ničivý potenciál má i zemětřesení. Jedno z těch největších postihlo v roce 1556 deset čínských kantonů. Zahynulo asi 830 tisíc lidí.

Vypadá to, že náš vesmírný domov má občas sebevražedné sklony. Zatím to obrazně řečeno vždy skočilo jen demonstrativně podřezaným zápěstím, které na tváři planety nezanechalo větší jizvy. Zároveň to ale znamená hrobu pro budoucnost. Co když se Země někdy rozhodne skutečně skoncovat sama se sebou?

Podle některých předpovědí by konec světa mohl vypadat tak, že se objeví supervulkán, který svou erupcí vyvolá rozsáhlé zemětřesení a tsunami. Masy vody pak smetou většinu souše.

V bibli se lze dočíst, že má nastat „hrozný den Hospodinův" a následuje jeho popis: „Nastane veliké zemětřesení, slunce zčerná jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvaví, nebesa zmizí jako když se zavře kniha a žádná hora a žádný ostrov nezůstane na svém místě. Králové země, velmoži, vojevůdci, boháči a otroci - všichni budou prchat do hor, aby se ukryli v jeskyních a skalách."

1351 hrozeb z vesmíru

Zkáza může přijít také z nebes. Jedni mluví o obrovské erupci na Slunci, která může v lepším případě vyřadit z provozu veškeré elektrické přístroje, v horším sežehnout celou planetu.

Další proroci předpokládají, že konec světa přinese srážka s kometou nebo planetou. Faktem je, že na Zemi prší vesmírné haraburdí prakticky denně. Atmosféra si poradí s objekty o průměru maximálně několik desítek metrů, ale větší tělesa už nestačí shořet a dostanou se až k zemskému povrchu. Naposledy se to stalo v červnu roku 1908, kdy malá planetka o průměru asi 60 metrů explodovala nad oblastí sibiřské Tunguzky. Výbuch zničil několik tisíc kilometrů čtverečních vegetace. Kdyby se tak stalo nad některým velkoměstem, mrtví by se počítali nejspíš na miliony.

Asteroidy zmíněné velikosti trefují zeměkouli přibližně jednou za několik set let, planetky o průměru půl kilometru dopadají jednou za deset tisíc let. Větší tělesa by už způsobila celosvětovou katastrofu, stejně jako před 65 miliony lety, kdy do Země narazila planetka o průměru asi deseti kilometrů. Dodnes je v místě dopadu na mexickém poloostrově Yucatan patrný kráter o průměru 180 kilometrů.

V místě střetu explodovalo obrovské množství horniny, vypukly rozsáhlé požáry a zemětřesení, obloha po celé planetě se zatáhla neprostupným oblakem prachu a kouře, den se změnil v noc a přerušila se fotosyntéza. Rostliny přestaly růst a gigantičtí veleještěři, kteří přežili prvotní náraz, houfně umírali kvůli nedostatku potravy. Vědci předpokládají, že by podobnou katastrofu dnes část lidstva přežila, ale technologicky by se ocitla zpět v pravěku.

Je pouze otázkou času, kdy do Země narazí podobně velký objekt. Astronomové se snaží takovou srážku předvídat. Tvrdí, že jsou schopni případnou hrozbu odhalit až s několikaletým předstihem, takže by bylo dost času najít způsob, jak ho vychýlit z dráhy. Zatím našli 1351 objektů, které jsou potenciálně nebezpečné.

Neviditelná zkáza

Mor, cholera, AIDS. Epidemie sužovaly lidstvo odnepaměti a dokážou potrápit i dnes. Lidská medicína je na vysoké úrovni, ale není všemocná. Dosud existují nemoci, proti kterým je bezmocná. Není tedy vyloučeno, že se objeví virus, který bude ještě nebezpečnější a bude se šířit mnohem rychleji než kterýkoli jiný předtím.

Nákaza, proti které nemá lidstvo protilátky, dokáže napáchat obrovskou škodu. Stačí si vzpomenout na takzvanou velkou americkou pandemii. Evropští kolonisté v 17. a 18. století do nového světa zavlekli řadu chorob, na které domorodí obyvatelé nebyli zvyklí a hromadně umírali. Počet obětí se odhaduje až na 50 milionů, což se tehdy rovnalo desetině lidstva.

Podle imunologů je reálné, že by se mohla vyskytnout extrémně nakažlivá mutace smrtelného mikroorganismu, která by měla potenciál zahubit stamiliony nebo dokonce miliardy lidí. Šíření nákazy by jistě dopomohla i nynější velká mobilita lidí.

Pokrokem do záhuby

Zbývá čtvrtá možnost, jak by svět mohl přijít k úhoně, a podle všeho také nejpravděpodobnější, totiž že zkázu přivodí člověk sám. Prostředky na to má. A nemusí to být zrovna jaderné zbraně. K apokalypse by mohla stačit i běžná lidská činnost. Stačí si vzpomenout na stoupající znečistění, mizející deštné pralesy, zvětšující se ozonovou díru nebo rostoucí přelidněnost. Kvůli globálnímu oteplování by se zase mohl „vypnout" Golfský proud, což by způsobilo novou dobu ledovou.

Mnozí vidí hrozbu také v neustálém technickém pokroku. Stačil by promyšlený útok šíleného hackera, který by vymazal všechny bankovní účty nebo evidence obyvatel a svět by se rázem ocitl v chaosu. Z lidí by se stali bezejmenní žebráci.

Zatímco útok virtuálního teroristy je možný už dnes, v budoucnu na nás číhá další počítačová hrozba. V budoucnu se může zrodit globální umělá inteligence, která se dokáže sama programovat a začne vyvíjet nástroje a roboty bez lidského přispění. Homo sapiens už nebude nejchytřejší. Pak by byl jen krůček k válce lidí s roboty, jak ji známe třeba z filmové série Terminátor. Nejčernější scénář předpokládá, že roboti mohou lidstvo zničit už za necelých sto let. Pokud tedy přežijeme nadcházející 21. prosinec, důvod k úlevě rozhodně nemáme.

Hrozby podle pravděpodobnosti

Angličtí odborníci dali před časem hlavy dohromady a vytvořili tabulku se všemi možnými příčinami konce světa, přičemž u každé vyjádřili v procentech její pravděpodobnost.

* Kolaps životního prostředí 70 %
* Vyčerpání zásob ropy 40 %
* Globální teroristické útoky 20 %
* Vypuknutí světové pandemie 16 %
* Třetí světová válka 15 %
* Výbuch supervulkánu 10 %
* Vzpoura robotů 5%
* Gigantická sluneční erupce 3 %
* Srážka Země s planetkou 2 %
* Útok mimozemšťanů 1 %