Je to nevyhnutelné. Za přibližně pět miliard let se z našeho Slunce stane rudý obr. Bude tak velké a jasné, že nejdřív spolkne Merkur, pak Venuši a pravděpodobně i naši Zemi. Z ní by mělo zbýt jen jádro.
I přesto, že astronomové již dříve pozorovali hvězdy, které se chystaly pohltit své blízké oběžnice, nebo je již trávily, dosud žádnou při tomto procesu nezachytili. To se však změnilo díky rozsáhlému výzkumu odborníků z MIT, Harvardské univerzity a Caltech's Palomar Observatory v Kalifornii.
Nenasytná hvězda
Na počátku přelomového objevu byl jasný záblesk, který se odehrál dvanáct tisíc světelných let od Země před nějakými deseti až patnácti tisíci lety. „Při pátrání po rudých novách jsem si všiml hvězdy, jež se během deseti dnů stala 100krát svítivější,” říká Kishalay De z Kavliho institutu pro astrofyziku a vesmírný výzkum MIT. „Bylo to divné. Nepodobalo se to ničemu, co jsem kdy v životě studoval.”
Výzkumník proto oslovil kolegy z Observatoře W. M. Kecka na Havaji, Observatoře Palomar a NEOWISE vesmírného teleskopu agentury NASA. Když se nasbíraná data poskládala dohromady, bylo to jasné. Vědci v reálném čase spatřili, jak si hvězda pochutnává na planetě o velikosti Jupiteru.
„Klíčem bylo dlouhotrvající infračervené vyzařování, jež následovalo po záblesku viditelného světla,” říká De. „S faktem, že v nadcházejícím desetiletí se zprovozní další detektory, máme šanci, že pozorování podobných událostí již nebude vzácností.”
Zánik planet
Odborníci již detekovali stovky planet, jejichž osud bude stejný, jaký postihl oběžnici v souhvězdí Orla. Zároveň počítají s tím, že analýza jasu, které hvězdy vydávají, by mohla prozradit podrobnosti o chemickém složení jiných systémů a zjistit tak, zda někde kolem nás existuje život.
Nové vědecké závěry jsou zároveň průlomem k chápání planetární dynamiky. „Viděli jsme budoucnost Země,” říká Kishalay De. „Kdyby nás nějaká vzdálená civilizace pozorovala, spatří stejný proces, jaký jsme zachytili my.”
Zdroje: www.telegraph.co.uk, www.edition.cnn.com, www.denik.cz
