„Pokles kyslíku je velmi, velmi extrémní," řekl vědec Chris Reinhard z Georgijského technologického institutu. „Mluvíme o zhruba milionkrát menším množství kyslíku, než je tomu dnes."
Jak víme, kyslík je pro život na Zemi nezbytný. Jedná se o nejrozšířenější prvek v zemské kůře a důležitou složku atmosféry. Nová studie však naznačuje, že hladina kyslíku na naší planetě rychle klesá, což může mít vážné důsledky pro budoucnost života na Zemi. Klesající hladina kyslíku nakonec udusí většinu života na Zemi a tato skutečnost je stále zřejmější.
Za miliardu let, ale rychle
Lidstvo má před sebou mnoho plánů, mezi nimiž je i expanze na jiné planety. Ukazuje se však, že brzy by mohl dojít i vzduch, který dýcháme, a lidstvo se udusí, stejně jako vše živé. Nás se to rozhodně nedotkne, protože i tato hrozba by se měla udát až v horizontu milionů let. Nová simulace podpořená studií ukazuje, že naše atmosféra bohatá na kyslík může vydržet jen další miliardu let.
Studie v časopise Nature Geoscience vysvětluje, že i když ke ztrátě kyslíku nedojde v blízké budoucnosti, změna pak nastane poměrně rychle. Jak to bude vypadat, se podívejte zde:
Náznaky cítíme už nyní
Až ke ztrátě kyslíku dojde, změna přivede planetu zpět do stavu, kde byla před Velkou oxidační událostí před zhruba 2,4 miliardami let. „Životnost biosignatur na bázi kyslíku v zemské atmosféře zůstává nejistá, zejména pro vzdálenou budoucnost," píší vědci ve výše zmíněné studii. Podle ní klesá hladina kyslíku v naší atmosféře alarmujícím tempem.
Za posledních 800 000 let neklesla hladina kyslíku nikdy pod 19 %, nyní však klesla na pouhých 20,95 % a vědci předpovídají, že v příštích několika desetiletích by mohla klesnout pod 20 %. Možná se to nezdá jako významný rozdíl, ale i nepatrný pokles hladiny kyslíku může mít pro život na Zemi zásadní důsledky.
Jak by to vypadalo?
Až ke katastrofě dojde a atmosférický O2 prudce poklesne na úroveň připomínající archaickou zemi, na Zemi vzniknou tzv. skleníkové podmínky. Znatelně ubydou povrchové vody z atmosféry „Budoucí odkyselení je nevyhnutelným důsledkem rostoucích slunečních toků, zatímco jeho přesné načasování je modulováno výměnným tokem redukční energie mezi pláštěm a systémem oceán-atmosféra-korou," říkají vědci.
Dříve naše Země kyslíkem neoplývala, a je tedy možné, že i v budoucnu se naše atmosféra opět vrátí do stavu bohatého na metan a s nízkým obsahem kyslíku. Zvýšené sluneční záření zlikviduje vodní prostředí na naší planetě přibližně do 2 miliard let, ale nejprve dojde k udušení většiny života na Zemi.
Ekolog Kazumi Ozaki varuje, že „atmosféra po velkém odkysličení se vyznačuje zvýšeným obsahem metanu, nízkou hladinou CO2 a absencí ozonové vrstvy. Zemský systém bude pravděpodobně světem anaerobních forem života."
Příčin poklesu hladiny kyslíku na Zemi je několik a jednou z hlavních je odlesňování, protože stromy jsou hlavním zdrojem kyslíku v atmosféře. Mezi další příčiny patří spalování fosilních paliv, znečištění a globální oteplování. Tyto faktory vedly ke snížení celkové kvality vzduchu, který dýcháme, a tím se nám ztížil přísun potřebného kyslíku. Existují však kroky, které můžeme podniknout ke zmírnění dopadu klesající hladiny kyslíku. Například snížení emisí uhlíku a zvýšení úsilí o zalesňování může pomoci zpomalit pokles hladiny kyslíku a zajistit přežití života na Zemi.
Naštěstí se toho, co vidíme v simulaci, my nedožijeme…
www.sciencealert.com, www.news18.com, www.nature.com, www.amnh.org
