Antické konkubíny a jejich život: Drsná pravidla i vysoké sociální postavení

31. srpen 2019 četba na 5 minut
Konkubína

Konkubína

Foto: profimedia

Dříve se ženám, jejichž primárním životním údělem bylo přinášet mužům sexuální potěšení, přezdívalo konkubíny a vůbec nešlo o ostudné zaměstnání. Kde všude konkubíny pracovaly, kolik si jich jeden muž mohl dovolit a jak vypadal jejich den?

Řemeslo staré jako svět samo. Vyměnit sex za něco jiného znali naši předci ještě předtím, než vynalezli oheň. Zaměstnání prostitutek, respektive konkubín, jako takové, je nejvíc známé ze starověké Číny, kdy měl císař pro sebe tisíc žen ochotných zplodit mu dítě a splnit veškerá sexuální přání. Počátek konkubín se ale datuje tisíc let před rozmachem čínské kultury, do starověké Mezopotámie a Babylonie.

Konkubíny a víra

Konkubína

Už tehdy měli vysoce postavení členové civilizace k ruce několik konkubín. Nejdůležitější roli jejich sexuálního života stále hrála první manželka, ostatní ženy byly pouze pro vášnivé noci. Přestože byly konkubíny brány především jako otrokyně, v některých částech Mezopotámie ženy sloužily jako kněžky a měly vysoké sociální postavení. Konkubínám bylo zakázáno se vdávat. 

Bible nám zakazuje nosit oblečení vyrobené z více materiálů, ne však cizoložit s třiceti prostitutkami naráz. Bible opravdu vypráví mnoho příběhů mužů, jenž kromě vlastní ženy měli vztah i s konkubínami, nejznámější postavou je král Solomon, který podle Bible obšťastňoval přes 300 konkubín, zatímco byl ženatý za 700 manželek. V dnešní době křesťané cizoložství odsuzují, někteří extrémní kreacionisté Boha za toto svolení nekritizují, naopak - právě sex s více ženami měl zapříčinit prudký nárůst světové populace, což byl božský plán už od začátku.

Konkubína

V hebrejštině znamená slovo konkubína "milenka v domácnosti" a podle knihy Talmud je rozdíl mezi milenkou v domě a manželkou manželská smlouva a formální zásnuby. 

I Islám povoloval vlastnit konkubíny. Podle Koránu smí být muž ženatý za čtyři ženy pouze pokud s nimi dokáže zacházet spravedlivě. Jestliže to nezvládá, je mu povoleno být ženatý pouze s jednou ženou, nebo mít jako sexuální partnerku otrokyni/konkubínu.

Své místo měly v Řecku i Římě

Konkubína


Ze starověkého Řecka neexistuje tolik záznamů o konkubínách, něco se však můžeme dočíst z dokumentů ze starověkých Atén. Například že muž, který načapal jiného muže s jeho konkubínou za účelem zplození dítěte, mohl dotyčného bez postihu zabít.

Za římského práva mohl muž udržovat vztah s konkubínou pouze tehdy, mě-li li výhradní vztah jeden s druhým. To nevylučuje možnost, že si římský muž nemohl nalézt manželku. S konkubínou mohl být také v případě, že jí její sociální status zabraňoval ve sňatku. Abychom chápali, v tehdejší době nebylo slovo konkubína urážka - jejich profese byla dokonce vytesána do náhrobků.

Za Římské říše existovali i konkubíni, chlapci se stejným popisem práce jako jejich ženské protějšky. Konkubíni byli určeni výhradně pro muže, kteří stykem s chlapcem demonstrovali svou autoritu. Římané to nebrali jako homosexuální vztah, byl-li konkubín v pasivní partnerské roli. 

Z milenky císařovnou

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky