O tom, že zemské světadíly bývaly kdysi spojeny v jeden celek, jste se určitě učili ve škole. Původní superkontinent, který vědci zpětně pojmenovali jako Pangea, se roztrhal na kusy zhruba před 200 miliony lety a postupně vytvořil svět, jak ho známe dnes. Nebylo to však poprvé, co se pevnina spojila a opět rozpojila. Geologové vzhledem k neustálému pohybu zemských desek předpokládají, že jde o cyklický jev, ke kterému dochází pravidelně v řádu několika set milionů let. Už před Pangeou se tak kdysi zformovala Pannotia a ještě starším superkontinentem byla Rodinie.

Současné světadíly se ale zrodily teprve z Pangey. Jak vidíte na obrázku, v srdci spojené pevniny ležela Afrika a nejjižněji se nacházela Austrálie, sousedící s Antarktidou a také Indií, která musela urazit dlouhou cestu, aby se spojila s Eurasií.

Budoucí superkontinent

Otázka je, jak bude vypadat superkontinent příští, který podle propočtů vznikne zhruba za 250 milionů let. Pro odborníky není snadné odhadnout, zda tektonické desky po celou tuto dobu udrží současný směr pohybu, nebo se rozhodnou ho pozměnit. Profesor João Duarte z Lisabonské univerzity se svými kolegy proto načrtl rovnou čtyři scénáře možného vývoje.

V současné době se Amerika vzdaluje od Evropy a Afriky; kdyby tento trend pokračoval, Tichý oceán se zcela uzavře a Amerika se spojí s Eurasií z východní strany, přičemž cestou s sebou "nabere" i Antrarktidu a Austrálii. Podle vědců ale není vyloučeno, že se směr desek otočí a Amerika narazí do Evropy ze západu. Třetí scénář je trochu složitější. Předpokládá roztržení Asie kolmo k západní straně Indie a vytvoření nového oceánu; východní Asie by se nejprve spojila s Amerikou a teprve později by se k Americe přidala i Evropa s Afrikou. Čtvrtá možnost pak počítá s tím, že všechny kontinenty zamíří k severu a spojí se tu v jeden velký kontinent. Na jihu by zůstala jen Antarktida.

Jeden z možných scénářů byl šikovně zpracován v následující animaci:

Zdroj: Youtube

Sbohem, Itálie!

Pohyb světadílů se samozřejmě nebude moci obejít bez výrazných změn klimatu. Putování Antarktidy směrem k severu zdvihne hladiny oceánů, mnohé oblasti se posunou do zcela jiných podnebných pásů, než v jakých se nacházejí dnes. V místech střetu tektonických desek se vytvoří nová pohoří - jedno obzvlášť mohutné by mohlo vzniknout v místech, kde se Afrika nabourá do Evropy. Italové nám odpustí, ale z jejich poloostrova toho asi moc nezbude...

Výzkumy naznačují, že Pangea bývala kontinentem velmi horkým a suchým, průměrné letní teploty byly až o 20°C vyšší než dnes. Mezi jednotlivými regiony ale panovaly velké rozdíly. Jak se lidstvo s takovými změnami vypořádá a bude vůbec za 250 milionů let ještě existovat? Nikdo netuší.

Zdroje: https://zoommagazin.iprima.cz/, https://www.stoplusjednicka.cz/, https://www.sciencedaily.com/